Základní údaje Historie Formality Podnebí Ceny Jídlo Ubytování Doprava Bezpečnost Jak na/z Kypru Kam na Kypru
ZÁKLADNÍ ÚDAJE Kypr (řecky Kúnpoc, turecky Kibris), ostrov s celkovou rozlohou 9250 km2, je od roku 1983 rozdělen na znepřátelenou severní tureckou a jižní řeckou část. Mezi oběma státy se od východu na západ ostrova táhne "zelené" neutrální nárazníkové pásmo, spravované mezinárodními mírovými sbory OSN. Severní Severokyperská turecká republika má 170 tisíc obyvatel. Jižní Kyperská republika má 560 tisíc obyvatel, je prezidentskou republikou a protože se nároku na severní tureckou části nikdy nevzdala, formálně představuje vládu celého ostrova. Hlavou tohoto státu je prezident, v čele vlády stojí ministerský předseda. Zákonodárným orgánem je sněmovna s šestapadesáti poslanci. Hlavním městem je Nikósie (Lefkosa). Na asijské poměry je ekonomika Kypru značně vyspělá, je však silně závislá na mezinárodní hospodářské pomoci a na příjmech z cestovního ruchu (ročně sem přijedou dva miliony turistů). Hlavním náboženstvím ostrova je pravoslavné křesťanství (76 %), následuje islám (19 %, především v turecké části). Mluví se řecky a turecky, použitelná je angličtina a němčina.
KRÁTCE Z HISTORIE Kypr byl od starověku významnou křižovatka obchodních cest. Postupně mu vládli Chetité, Féničané, Řekové, Asyřané, Egypťané, Peršané a Římané (římskou kolonií byl od roku 57). V roce 1570 ovládli ostrov Turci a stala se z něj autonomní součást Osmanské říše, i za turecké nadvlády se zde ale řecká pravoslavná církev těšila velkým náboženským svobodám. V roce 1878 si Kypr od Turků pronajali Britové, kteří jej pak v roce 1925 vyhlásili svou kolonií. Nezávislost získal Kypr v roce 1960, kdy vznikla Kyperská republika. Řecká většina se ale snažila dosáhnout připojení ostrova k Řecku a potlačovala práva turecké menšiny, což vedlo k odchodu tureckých poslanců z parlemantu a k občanské válce. Snahy o vyhnání Turků z ostrova ukončila pomoc turecké armády, která se na Kypru vylodila roku 1974. V listopadu 1983 byla vyhlášena Severokyperská turecká republika, kterou ale dodnes neuznal žádný stát světa kromě Turecka. Turecká komunita na Kypru se tak dostala do mezinárodní izolace. Na ostrově, kde dnes 80 % obyvatel tvoří Řekové a 18 % Turci, neexistují smíšené vesnice a neuzavírají se tu smíšená manželství. Všechna dosavadní jednání o sjednocení Kypru na federativním základě byla neúspěšná.
VÍZA, FORMALITY Čeští ani slovenští občané vízum pro návštěvu Kypru nepotřebují.
Adresa kyperské ambasády pro Českou republiku je Pod Hradbami 9, Praha 6, tel. 224 316 833, 224 319 961, fax 224 317 529, úřední hodiny po-pá 08.00 - 15.30. Slováci najdou kyperskou ambasádu ve Vídni na adrese Parking 20, A-1010 Vídeň, tel. 00431/513 06 30-1, fax 513 06 32.
Česká ambasáda je na Kypru na adrese 48 Arsinois Str., Acropolis, P.O. Box 5202, 1307 Nicosia, tel. 00357-22/421118, 314058, fax 00357-22/421059. Honorární konzulát České republiky je také ve městě Limassolu na adrese 25B, Constantinou Paleologou Str., Limassol 3095, tel. 0035725/343111, fax 0035725/345834. Slovenskou ambasádu najdete na adrese 4 Kalamatas Str., Nicosia, tel. 00357/2/31 16 83, 31 16 81, fax 31 17 15.
ČAS Kypr je o hodinu před standardním středoevropským časem.
PODNEBÍ S výjimkou tří horkých letních měsíců je na Kypru celý rok velice příjemně. K jeho návštěvě jsou nejlepší měsíce květen, září a říjen, kdy zde neprší a teploty se pohybují kolem 25o C.
PENÍZE, CENY Měnou je kyperská libra (KL), v létě 1998 byla její hodnota zhruba rovna dvěma americkým dolarům. Kypr patří mezi dražší asijské země - jídlo v restauraci přijde na 3,5 - 10 KL, sendvič 1 - 2 KL, pivo 0,5 - 1 KL, chléb 0,45 KL, jednodenní vypůjčení auta 20 KL.
JÍDLO Finančně vychází nejpřijatelněji stravování z vlastních zdrojů - na trzích a v obchodech najdete bohatý výběr základních potravin. V přístavu lze často koupit čerstvé ryby, upéct si je na pláži na ohníčku není žádný problém. Z výše uvedeného plyne, že nezávislému cestovateli poskytne na Kypru cenné služby ešus a benzínový vařič.
UBYTOVÁNÍ Pokud zapomeneme na drahé hotely a přímořská letoviska, je pro nezávislého cestovatele na Kypru nejpřijatelnějším způsobem ubytování vlastní stan, nebo nocleh pod širákem (jinde obávaní asijští komáři vás při tom moc otravovat nebudou). V turistických oblastech se ale při bivakování můžete dostat do konfliktu s policií - teoreticky je kempování povoleno jen na vyhrazených tábořištích.
MÍSTNÍ DOPRAVA Mezi pobřežními městy funguje hustá autobusová síť a servisní (sběrné) taxíky pro sedm až deset osob, které jezdí každou půlhodinu. Do horských vesniček ale často jezdí jen jeden autobus za den. Výhodnější je proto autostop, pronájem auta nebo motocyklu.
BEZPEČNOSTNÍ SITUACE Podle informační brožurky MZV ČR je pobyt na území Kyperské republiky bezpečný, a to i v nočních hodinách. Pouliční kriminalita je minimální. Turisté by se však měli vyvarovat pokusům o proniknutí do bezprostřední blízkosti linie příměří oddělující jižní část ostrova od severní, kde se prý nacházejí tisíce nášlapných min.
RŮZNÉ Zřejmě nejlepším dostupným průvodcem po Kypru v češtině je žlutá kniha z nakladatelství Nelles Guides.
JAK NA/Z KYPRU V lednu 1999 nabízeli vybraní pražští prodejci nejlevnější zpáteční letenky do Larnaky za tyto ceny: Nemo-Selecta 8720 Kč, Atlantis Air Service 10 800 Kč, Global Express 10 096 Kč a GTS International (speciální cena pro studenty, déle otevřená letenka) 9590 Kč. Ceny letenek se mění v závislosti na sezóně. Let do Larnaky (mezinárodní letiště v řecké části ostrova) trvá z Prahy asi tři hodiny. Do turecké části (na letiště v Ercanu) se dá podle mezinárodních dohod letět jen s mezipřistáním v Turecku.
Cizinci pobývající v jižní řecké části ostrova mohou podniknout jednodenní výlet do severní turecké části, jediný přechod přes demarkační linii se nachází poblíž nikósijského hotelu Ledra Palace. Linii lze překročit pouze pěšky, a to mezi osmou a třináctou hodinou, návrat tentýž den do sedmnácti hodin. Za vízum Severokyperské turecké republiky, které je udělováno mimo pas, je vybírán poplatek. Turisté pobývající v severní části ostrova naproti tomu nemají možnost navštívit jižní část. Řecká část ostrova je spojena lodními linkami s Libanonem, Řeckem (Pireo, Kréta, Rhodos, viz kapitola Po zemi na východ), izraelskou Haifou a egyptskou Alexandrií. Do turecké části jezdí třikrát týdně lodi například z tureckého přístavu Mersin. Jedna cesta sem stojí cca 30 USD, za přepravu auta zaplatíte asi 80 USD.
Jízdné z letiště v Larnace do Nikósie činí cca 4 KL, z přístavu v Limassolu do Nikósie asi 5 KL.
KAM NA KYPRU
SEVERNÍ TURECKÁ ČÁST I když Severokyperská turecká republika po rozdělení v roce 1974 zdědila vybudovanou turistickou infrastrukturu a je dnes nazývána "turistickým rájem", mnoho turistů sem zatím nejezdí. Proslulé pláže v okolí Famagusty a Varoshy osiřely a západní výletníci se přesunuli do jižní řecké části. Ve srovnání s ní je dnes turecká část ostrova zaostalejší oblastí s nižší životní úrovní, která je v podstatě jen satelitem pevninského Turecka. Z hlediska nezávislého cestovatele to ale může být naopak plus. Za návštěvu zde stojí například vykopávky antického města Salamis (zničeného zemětřesením a arabskými nájezdy), kde se dochovaly zbytky římského divadla, veřejné tělocvičny gymnasionu, baziliky Campana Petra a kláštera s hrobkou sv. Barnabáše. V Gazi Magose (Fagamusta) stojí bájný hrad Shakespearova "benátského mouřenína" Othela. Güzelyurt je hlavním centrem pěstování pomerančů, citrónů a grapefruitů, které se sklízejí od ledna do května. V Girne, městě z 10. století před Kristem a v centru jednoho z devíti původních kyperských království, je dnes mimo jiné zajímavý starý přístav.
JIŽNÍ ŘECKÁ ČÁST Na jihovýchodním pobřeží jsou v okolí Limassolu (Lemesos) a Larnaky soustředěna turistická letoviska (např. známá Agia Napa a Protaras). Mezi místa hodná návštěvy jinak v této části Kypru patří divoké pohoří Troodos s mnoha pravoslavnými kláštery a horskými vesničkami, ruiny starého římského města Kurion či velké archeologické muzeum v Nikósii, zaplněné exponáty od neolitu přes antiku až k počátkům křesťanství. Na pobřeží v místě zvaném Petra tou Tomiu (nedaleko města Kouklia) se podle legend zrodila z mořské pěny bohyně lásky Afrodita, které je zasvěcen místní chrám. Nedaleké městečko Pafos je známo římskými mozaikami z počátku letopočtu (chráněnými Unescem), podzemními katakombami a hrobkami králů, velkým mořským akváriem, muzeeum ikon a blízkým klášterem svatého Neofyta. V západní části ostrova se rozkládá turistikou a civilizací dosud nezasažený divoký poloostrov Akamas, kde lze mimo jiné podniknout trek vápencovou soutěskou Avgas, širokou často jen několik metrů. |