Jak vypadá výbuch plynové kartuše

A co jsem tedy odpálil? Standartní Coleman bombičku 97g (tu nejmenší) se závitem,  např. na vařič VAR 2. Zřejmě je vhodné podotknout, že bombička byla několikráte plněna a měla už nejlepší léta za sebou. Její poslední náplní byla tedy neoriginální směs, což si myslím na efektu neubralo.

Jak jsem postupoval? Rozdělal jsem malý ohýnek. Když bylo zřejmé, že iniciační energie bude schopná zapálit další suchá polínka, která už jsem měl nachystaná, přiložil jsem. A přiložil jsem i bombičku. Tu jsem umístil tak, aby nemohla nevybouchnout – právě na ta polínka. Zároveň jsem se tím vyvaroval expozici bombičky přímým plamenům, a tak si vytvořil prostor pro ústup. Přece jenom  jsem nevěděl, co to udělá, tak jsem i trošku popoběhl. Schoval jsem se za jakýsi zemní val asi 100m od ohně. Odsud jsem měl pěknou vyhlídku na ohýnek a také celé okolí – což jsem také pokládal za důležité v případě, kdyby náhodou někdo šel kolem, bych ho upozornil na potenciální nebezpečí a aby se případně nelekl.

Jak to celé proběhlo? No, asi 2 minuty jsem čekal než se oheň pořádně rozhořel. Během další minuty jsem začal být netrpělivý a začal mít nutkání se jít podívat proč to ještě nebouchlo. To jsem překonával ještě asi další minutu a pak to přišlo. Nejprve tlaková vlna, která měla účinek tak v okolí 2 m od ohně – to bylo vidět na okolní trávě a kouři z ohně. Posléze se ozvala rána a zhruba ve stejném okamžiku se vzňal i plyn. Ten vytvořil pěkný visuelní efekt – ohnivá koule tak o průměru 2 m. Já jsem si od toho sliboval úplně jiný účinek – prostě něco silnějšího. Očekával jsem, že bombička vybouchne podstatně dříve a také průběh výbuchu jsem čekal rychlejší – myslel jsem si, že expanze plynu (hnací síla tlakové vlny) bude instantně doprovázená plameny, zatímco ve skutečnosti nejprve explodovala bombička a teprve posléze (hádám tak půl sekundy na to) se expandovaný plyn vzňal. Ten hořel asi tak 2 sekundy a měl normální barvu ohně, nikoli modrou, jak to znám z vařiče. Zvukový efekt jsem také čekal silnější – ve skutečnosti to nedosáhlo ani intenzity startovací pistole pří výstřelu – bylo to hlubší a asi trochu delší. Co se týče ohně (teď mám namysli ty polínka) – ten, kromě několika klacků, které byly odmrštěny tak do maximální vzdálenosti 1 m od ohniska, zůstal téměř v netknutém stavu. Zkrátka jsem byl poněkud zklamaný.

Co jsem si z celé akce odnesl? Především zážitek. No a jako druhotný a možná podstatnější efekt jsem přestal plnit plynové kartuše. Ani nevím proč – přestože si stále myslím, že pravděpodobnost výbuchu bombičky při plnění  je nízká, přestože detonace byla poměrně slabá, navíc by patrně nebyla doprovázená plameny... přes to všechno jsem toho nechal... Nevím, jestli jsem starší a víc se bojím, ale představa, že by mi ta bombička bouchla v ruce (mimochodem, vybuchnutou bombičku jsem už nenašel) mi za těch pár korun prostě nestojí. Moje logická úvaha mě vede k závěru, že pokud by měla plynová kartuše explodovat (což, jak jsem zmínil výše, si nemyslím), stane se tak právě při změně tlaku. Také úspora peněz versus čas strávený plněním není pro mě efektivní.