Indonésie - kam tam?

Jakarta Sumatra Jáva Bali Timor Celebes Kalimantan

KAM V INDONÉSII
  Indonésii lze geograficky do několika hlavních ostrovních celků. Sumatra, Jáva, Borneo (Kalimantan) a Celebes (Sulawesi) patří do souostroví Velké Sundy. Řetězec ostrovů mezi Jávou a Timorem (Bali, Lombok, Sumbawa, Komodo a Flores) má dva názvy: Malé Sundy a Nusa Tenggara (což indonésky znamená Jihovýchodní ostrovy). Drobné ostrůvky mezi Irian Jayou a Celebesem (Buru, Seram, Ambon atd.) se nazývají Moluky. Indonéské západní části ostrova Papua Nová Guinea se říká Irian Jaya.

  Cestování po Indonésii přináší klasický cestovatelský problém - dvouměsíční vízum je příliš krátké na to, abyste tak velkou a rozmanitou zemi stihli projet celou. Nejlepší variantou je proto rezignovat na nabitý a uhoněný cestovní plán a rozhodnout se raději k podrobnějšímu průzkumu menší části Indonésie. Klasické trasy zahrnují průzkum Sumatry a přilehlého Mentawajského souostroví, nebo naopak cestu z Jávy na Komodo a Flores. Třetí možnost představuje kombinace Celebesu a indonéské části Bornea, přičemž na obou těchto velkých ostrovech byste se měli zdržet alespoň měsíc. Čtvrtou alternativou je návštěva nejvýchodnější části země, při níž projedete ostrov Irian Jaya a podniknete krátký výlet na Moluky.

  Indonésie je dnes stále častějším asijským cílem nezávislých cestovatelů i prázdninových výletníků a některé místa už proto bohužel poznamenal masový turistický průmysl. Pokud se ale vyhnete největším turistickým lákadlům (ostrov Bali, město Bukittinggi na Sumatře, chrámový komplex Borobudur na Jávě, dračí ostrov Komodo atd.) můžete zvláště mimo sezónu absolvovat celou svou cestu po Indonésii bez setkání s jediným bělochem.

JAKARTA
  Moderní hlavní indonéské město, dříve známé pod názvem Batávie, leží v západní části ostrova Jávy. Jakarta ("Džakarta") není příliš vzhledným městem, takže není důvod se tu zdržovat déle. Za návštěvu stojí snad jen mešita Istiglal (údajně největší mešita v Asii) na náměstí Merdeka, Národní muzeum, stará koloniální čtvrť Kota a bývalý holandský přístav Sunda Kelapa, monumentální Sukarnův památník Monas (stometrový mramorový kolos zdobený zlatem, kde je historické muzeum a vyhlídka na město), čínská čtvrť Glodok a chudinské slumy na pobřeží s velmi přátelskými domorodci. Snobský zábavní park Jaya Ancol Dreamland s golfem, umělými lagunami a tržištěm doporučujeme raději vynechat. Pokud ale chcete za pět minut vidět celou Indonésii, snesenou na jedno jediné místo, navštivte park Taman Mini Indonesia Indah.

  B: nejvíce levných hotýlků najdete na ulici Jalan Jaksa ("Džaksa") blízko české ambasády přímo v centru města. D: z mezinárodního letiště Sukarno-Hatta jezdí do centra města každou půlhodinu autobusy zhruba za 2 USD. K cestě z Jakarty na javánský venkov lze dobře použít vlaku z nádraží Gambir, které je jen deset minut pěšky z ulice Jalan Jaksa. Všechna čtyři jakartská autobusová nádraží leží mnohem dál na okraji města.

SUMATRA
  Jeden z největších indonéských ostrovů přetíná rovník na dvě poloviny. Ideálním způsobem, jak poznat multietnicky pestrou Sumatru, je vydat se po ní napříč po prašné silničce (tzv. transsumatranská dálnice!) autobusem od severu k jihu, což obnáší celých 2500 kilometrů. Sumatranské autobusy jsou sice špinavé, přeplněné a nepohodlné, ale zážitky z okolní krajiny a setkání s domorodci za to trmácení rozhodně stojí.

  Banda Aceh - ortodoxní muslimský přístav v nejsevernějším výběžku Sumatry, kde stojí mimo jiné za návštěvu rezidence guvernéra, černobílá mešita Baiturrahman, holandský hřbitov, pevnost Indra Patra a umělý vrch Gunongan, postavený v 16. století sultánem Iskandurmudou na památku milované ženy. V okolí města jsou krásné opuštěné pláže, alternativou je výlet na nedaleký ostrov Pulau Weh s nádherným potápěním na korálech.

  Medan - centrum severní Sumatry, které má přímé lodní spojení s malajským Medanem. Kromě návštěvy sultánského paláce, několika menších chrámů, mešit, řada koloniálních budov a muzea sumatranské kultury nemáte důvod se tu déle zdržovat.

  Gunung Leuser - velký národní park, kde jsou při troše štěstí mimo jiné k vidění proslulí sumatranští nosorožci a tygři. Můžete si tu také najmout průvodce a podniknout několikadenní treky džunglí. Možným východiskem k návštěvě parku je Bikit Lawang.

  Bukit Lawang - rehabilitační centrum pro orangutany, kde se domácí mazlíčci, které už jejich majitelé nechtějí, učí samostatně žít ve volné přírodě. Dvakrát denně tu můžete pozorovat krmení orangutanů, zážitkem je plavba na nafouknutých automobilových duších po místní divoké říčce Bohorok. Nejezděte sem ale o víkendu, kdy se do Lawangu stahují davy uječených bohatých indonéských turistů. V okolí jsou velké gumovníkové plantáže, s najmutým průvodcem můžete podniknout několikadenní treky džunglí. D: z Medanu za několik hodin autobusem.

  Berastagi - náhorní plošina na východ od Medanu se stejnojmenným městečkem, obydlená kmenem Minangkabau. V jejich kultuře vládne matriarchát, majetek se dědí po ženské linii a rody řízené ženami bydlí ve velkých tradičních domech adatech. Na Berastagi lze mimo jiné podniknout treky džunglí.

  Danau Toba (Lake Toba) - velké sopečné jezero v severní části Sumatry, kolem něhož žije kmen Batáků. Kultura někdejších lidojedů byla v minulosti dost poničena křesťanskými misionáři, které bohužel lidojedi nestačili sníst. Centrem pobřeží jezera Toba je město Parapat, odkud jezdí lodi na ostrov Samosir a kde najdete několik hotelů.

  Samosir - mýtický domov Batáků, ostrov uprostřed jezera Toba, je celý pokryt kávovníkovými a hřebíčkovými plantážemi. Na pobřeží Samosiru jsou domorodé vesnice (Ambarita s bývalým lidojedským popravištěm, Samarindo s velký domem batackého krále, Tomok s dřevěnnými sochami a kamenými náhrobky na královském hřbitově atd.). Protože je Samosir vyhledávaným cílem západních turistů (jde údajně o vůbec nejnavštěvovanější oblas Sumatry!), připravte se v těchto vesnicích na silnou komerci, výhodou jsou ale zase dobré ubytovací možnosti. Ideálním způsobem pohybu po Samosiru je pronajatá motorka. Doporučujeme dvoudenní trek napříč ostrovem z Ambarity do Pargururanu. V čistém jezeře Toba na březích Samosiru se dá koupat, údajně je ale obydleno duchy. Na domorodých pověstech možná něco je, protože jsme tu při plavání měli velmi nepříjemné pocity.

  Sibolga - romantický přístav na západním pobřeží Sumatry, který je centrem rybářského průmyslu. Nezapomeňte si prohlédnout všudypřítomné třídírny a sušárny ryb. Můžete se také doptat na místní šamanku, žijící u moře v domku na kůlech, která se vyzná v domorodých kouzlech.

  Bukittinggi - horské městečko s velkým a zajímavým tržištěm, skanzenem, etnografickým muzeem a holandskou koloniální pevností, v jehož okolí jsou stříbrotepecké dílny. Stejně jako Berastagi je i okolí Bukittinggi obydleno kmenem Maningkabau, žijícím v mantriarchátu. Dvakrát týdně, vždy ve středu a v sobotu, se ve městě koná obrovský barevný trh, kam se sjíždějí domorodci z celé centrální Sumatry. Nezapomeňte si tu koupit lahev alkoholu na oslavu překročení rovníku, který prochází napříč Sumatrou jen pár kilometrů na sever a je označen pomníkem u silnice. Ve vesničkách kolem Bukittinggi se často pořádají býčí zápasy. Nejsou ve španělském stylu, ale dva býci se při nich navzájem přetlačují. Zážitkem je pozorovat šílící sázkaře.

   B: V Bukittinggi najdete spoustu levných hotýlků a hospůdek, zaměřených na západní cestovatele

  Gunung Merapi - dosud činná sopka (2890 m) přímo nad Bukittinggi s několika kouřícími krátery, na kterou lze za pár hodin vyšlhat z vesnice Koto Baru. Ideální je odpoledne vystoupit na vrchol, přespat tu a přivstat si na nádherný východ slunce. Cesta na vrchol je dobře značena (nevěřte povídačkám samozvaných průvodců v Bukittinggi, že přitom jistojistě zabloudíte), ale před výstupem se nezapomeňte informovat na aktuální vulkanologickou a bezpečnostní situaci. Pozor, na vrcholu není žádná voda.

  Danau Maninjau - kráterové jezero nedaleko Bukittinggi, kde je překrásné koupání. Bydlet se tu dá v několika klidných chatových osadách, kde vás na rozdíl od Toby nebudou otravovat hordy řvoucích cizinců - mír a pohoda jsou zde dokonalé.

  Gunung Kerinci - nejvyšší hora Sumatry je se svými 3805 metry zároveň nejvyšší indonéskou sopkou. Na vrchol se dá vyšplhat a prohlédnout si dýmající kráter, v okolí sopky můžete mimo jiné navštívit čajové plantáže. D: z přístavu Padang na západním pobřeží Sumatry autobusem do vesnice Painan a odtud do vesnice Kersik Tuo, která je výchozím bodem k výstupu. 

  Pasemah Highlands - náhorní plošina s tajemnými pradávnými kamennými monolity nedaleko vesnic Tegurwandi, Belumai a Lahat.

  Palembang - centrum jihovýchodní Sumatry s velkým trhem, mešitou, koloniální pevností a zajímavým sultánským muzeem.
  Way Kambas - výcvikový tábor pro pracovní slony v jihosumatranské provincii Lampung.

NIAS
  Velký ostrov u severozápadního pobřeží Sumatry, kdysi obydlený lovci lebek. Na Nias se dnes jezdí především za krásnými plážemi, treky v centrálních kopcích a fahombe, což jsou odvážné rituální skoky mladých bojovníků přes dvoumetrové kamenné mohyly.

SIBERUT
  Jeden ze čtyř korálových ostrovů Mentawajského souostroví, které leží jen asi sto padesát kilometrů od západního pobřeží Sumatry, je snad nejzajímavějším místem v Indonésii vůbec. Kmen Mentawajců, který Siberut obývá, se od obyvatel Sumatry kulturně a jazykově zcela liší. Ve svých pralesních chýších, vyzdobených zvířecími lebkami, žijí Mentawajci velmi primitivním způsobem: živí se ságem (hmotou, získávanou z kmene palmy) a lovem, brousí si zuby do špičky a tetují celá těla. Na Siberut se dostanete lodí ze sumatranského přístavu Padang do vesnice Maurasiberut, odkud se dá pokračovat do nitra ostrova lodí po říčce (silnice ani cesty do džungle nevedou). K výpravě za domorodci se doporučuje najmout si průvodce, což není žádný problém (udělejte to ale až na Siberutu - cestovky v Bukittinggi a Sibolze jsou mnohem dražší a navíc zchlamstnou peníze, určené domorodcům). My jsme do džungle vyrazili na několik dní na vlastní pěst. Sice jsme přitom trochu bloudili, ale zase jsme se dostali do míst, kam cizinci obvykle nepřijdou. Hrozivě vyhlížejících divochů se bát nemusíte, přátelství s nimi spolehlivě zpečetí několik balíčků cigaret.

KRAKATAU (KRAKATOA)
  Několik ostrůvků mezi Sumatrou a Jávou, zničených katastrofickou sopečnou erupcí v dubnu 1883. Dostanete se sem pouze s velmi drahým pronájmem soukromé lodi v javánském přístavu Labuhan.

JÁVA
  Hospodářsky nejrozvinutější a nejhustěji osídlený indonéský ostrov (na Jávě žije 60 % obyvatel země, tj. 120 milionů lidí!) je kromě historických památek znám i svými batikovanými látkami a tradičními divadelními představeními wajang kulit (buď s živými herci, nebo stínovými s loutkami za osvětleným pozadím). Jako na jediném indonéském ostrově lze na Jávě využít kvalitních služeb dobře fungující a husté železnice.

  Bogor - město s velkou botanickou zahradou, které by neměli vynechat milovníci tropické květeny. Najdete tu mimo jiné i proslavenou indonéskou květinu rafflesii, jejíž obrovský rudý květ dosahuje až metrové velikosti.

  Pangandaran - poloostrov na jižním pobřeží centrální Jávy, známý svými krásnými plážemi a korálovými útesy. Klidné místo k odpočinku s mnoha levnými hotýlky.

  Bandung - příjemné staré holandské "Město květin", nazývané také Paříž Jávy. Uvidíte tu mimo jiné koloniální bulváry, secesní budovy a několik muzeí.

  Tangkuban Perahu - sopka v blízkosti Bandungu s dvanácti krátery, kam si lze udělat výlet přes čajové plantáže.

  Yogyakarta - staré sídelní město javánské říše, označované domorodci jako "Džodža", je kulturním centrem Jávy, střediskem gamelanové hudby a proslulých javánských batikovaných látek. Nejvíc batikových dílen najdete v okolí velkého a zajímavého sultánského paláce Kraton, v jehož sousedství se nacházejí vodní zahrady Taman Sari. Velkou atrakcí je ptačí trh Pasar Ngasem, za návštěvu v Yogyakartě stojí i stříbrotepecké dílny. Kus od města se tyčí sopka Merapi (2911 m), která naposledy vybuchla v listopadu 1994. Z bezpečnostních důvodů se už proto dnes na její vrchol nemůže. D: vlakem z Jakarty zhruba za dvanáct hodin (cca 10 USD).

  Borobudur - nejvýznamnější buddhistický chrámový komplex střední Jávy, vystavěný v 8. století, zmizel na dlouhou dobu v džungli a teprve roku 1814 jej objevil britský dobrodruh Raffles. Borobudur, plný obrovitých stúp, věží a Buddhových soch, je jednou z nejfantastičtějších indonéských památek vůbec (možná jej znáte z filmu Baraka). D: autobusem z Yogyakarty (cca dvě hodiny).

  Prambanan - v této vesnici, ležící jen pár kilometrů od Yogyakarty, najdete několik velkých hinduistických chrámů z 8. století. Kromě toho je Prambanan jako centrum tradičního javánského divadla ideálním místem k shlédnutí představení na témata mýtických eposů Mahábhárata a Rámajána.

  Solo (Surakarta) - staré sídelní město jednoho z javánských království je druhým význačným centrem umění batiku na Jávě. Kromě toho zde stojí za návštěvu dva velké sultánské paláce a představení tradičního divadla.

  Gedung Songo - několik hinduistických chrámů z 9. století.

  Gunung Bromo (Mont Bromo) - sopka na východní Jávě, na jejíž vrchol (2392 m) můžete za příznivých vulkanologických podmínek vyšplhat z města Probolinggo, nebo z vesnice Cemara Lawang. Na plochém dně velkého kráteru Tengger se tyčí několik menších vulkánů. Východ slunce na vrcholu sopky, kterou podle pověstí vytvořili démoni za jedinou noc, je jedním z největších indonéských cestovatelských zážitků. Od domorodců si k tomu lze najmout koně.

  Trowulan - ruiny staré hinduistické říše s muzeem a několika chrámy.

  Surabaya - centrum hornaté východní Jávy s několika příjemnými parky, arabskou a čínskou čtvrtí a starým přístavem Kalimas. Ze Surabayi si také můžete udělat výlet na sousední a cizinci jen málo navštěvovaný ostrov Madura, proslulý mimo jiné býčími zápasy. D: vlakem se do Surabayi dostanete z Jakarty zhruba za šestnáct hodin, nebo z Yogyakarty za osm hodin.

BALI
  Tento zřejmě nejznámější indonéský ostrov, který je tradičním cílem drahých turistických zájezdů z celého světa, už bohužel masový cestovní ruch silně pokazil. Jestliže jste předtím z Indonésie neviděli nic jiného, bude se vám na Bali líbit - najdete tu "civilizovaný" svět, rozvinutou síť kvalitního ubytování, pláže se slunečníky a chlazenou cola-colou a pivem, turistické restaurace s přehlídkou indonéské kuchyně, barevné mnohapatrové chrámy a zelená terasovitá rýžová pole. Bali lze snad dobře využít k léčbě kulturního šoku a stesku po vymoženostech západní civilizace, pro nás ale byla jeho návštěva velkým zklamáním (mnohokrát jsme zde vzpomněli písně Vodňanského a Skoumala: "Na ostrově jménem Bali s domorodcem vyjebali..."). Příjemné domorodce, kteří vás nebudou chtít na potkání oškubat, najdete jen ve vesničkách ve vnitrozemí.

  Na rozdíl od okolních muslimských ostrovů převládá na Bali zvláštní lokální odrůda hinduismu, tzv. agama hindu bali (balijský hinduismus), lišící se v řadě věroučných článků od hinduismu indického. Proslulé jsou tradiční balijské tance: hromadný tanec kecak se stovkami tanečníků, individuální barong, pojatý jako souboj mezi silami dobra a zla, či ohňový tanec firedance, při němž tanečníci poskakují po žhavých uhlících. Přímá letenka na Bali z Jakarty stojí zhruba 100 USD, trajekty z Jávy a Lomboku jsou mnohem levnější.

  Denpasar - správní centrum Bali nabízí velké a zajímavé muzeum a chrám Pura Džagatnanta. V okolí Denpasaru jsou bílé pláže s davy opékajících se tlustých Němců, kterým je lepší se zdaleka vyhnout. Cenová hladina je přizpůsobena jejich kupní síle. Jeden z mála levných hotýlků se jmenuje Dharma a najdete ho na adrese Jalan Hangtuahgang 3/6, Sanur, Denpasar, tel. 28 95 37 (nedaleko známého Bali beach hotelu).

  Lovina - tmavé sopečné pláže na severu ostrova, plné turistů a neustále obtěžujících vypočítavých domorodců.

  Ubud - město plné muzeí, prodejen s vyřezávanými maskami a batikovanými látkami, kde se koná nejvíc tanečních představení. Najdete tu královský palác Klungung, v okolí lze navštívit třeba chrámy Tanah Loh a Besakih, "Sloní jeskyni" Goa Gajaha s hinduistickými sochami či vodní zahrady Tirtaganga. Ubud je jedním z několika míst na Bali, odkud lze poslat e-mail. Ptejte se např. v hotelu Kartika Chandra na adrese Jl. Raya Ubud, tel. 961 36, e-mail kartika"Z"dps.mega.net.in.

  Danau Batur - centrální horské jezero se stejnojmennou sopkou (1720 m) je jedním z mála míst na Bali, které stojí z hlediska nezávislého cestovatele za návštěvu. Sopka Batur ničivě vybuchla ve 20. století hned několikrát. Na vrchol vede několik cest (z vesnice Lupak na severním pobřeží, z Ubudu, Bangli a Rendangu ze severu atd.), kráter lze obejít kolem dokola. Pozor - nenajímejte si předražené průvodce, v pohodě to zvládnete sami!

  Amlapura - nejvýchodnější balijské město s třemi královskými paláci.

  Klungkung - dávné balijské královské město s velkým tržištěm a několika zajímavými chrámy.

  Sangsit, Kubutambahan - dva reprezentativní příklady typické severobalijské chrámové architektury.

  Gunung Agung - posvátná balijská sopka (3150 m), která při výbuchu v březnu 1963 zabila několik tisíc lidí a zničila velkou část východního Bali. Na vrchol se dá vyšplhat z vesnice Sorga.

  Tulamben - vesnička přímo pod sopkou Agung, kde je zřejmě nejhezčí potápění na Bali. S brýlemi a šnorchlem tu můžete proplouvat kolem mělko potopeného vraku americké lodi Liberty.

  Mezi ostrovy Bali a Lombok probíhá tzv. Wallaceova biogeografická linie, oddělující přírodu Asie od přírody Austrálie. V obou částech Indonésie proto najdete zcela odlišnou faunu a flóru.

LOMBOK
  Ačkoli je Lombok skoro stejně zajímavý a krásný, je mnohem opuštěnější, než sousední turistický ostrov Bali. Dejte si tu ale obzvláštní pozor na agresívní opice, které číhají na chvíli neopatrnosti, kdy by vám mohly vykrást stan, vytrhnout z ruky ovoce nebo fotoaparát. Museli jsme je hnát klacky.

  Mataram - hlavní správní centrum ostrova, obklopené přístavem Ampenan a obchodním centrem Cakranegara. V této oblasti stojí za návštěvu královský palác Mayura s umělým jezerem, pobřežní chrám Pura Segara a velký chrám Pura Meru v balijském stylu.

  Gunung Rinjani - 3730 metrů vysoká překrásná posvátná sopka (naposledy vybuchla roku 1901) s kráterovým jezerem Segara Anak, uprostřed něhož leží menší dýmající kráterová sopka Gunung Baru. Na vrchol Rinjani lze s najmutým průvodcem za dva dny vyšplhat od vesnice Senaru, příjemným osvěžením na cestě jsou pralesní vodopády a horké prameny.

  Kuta (Kute) - městečko na jižním Lomboku, proslulé velkým barevným trhem a obklopené nádhernými plážemi. V jeho okolí jsou vesnice kmene Sasaků, proslulých textilními výrobky a bojovým uměním (o náboženských svátcích se zde konají rituální zápasy s pomocí bambusových tyčí). Z místního hotýlku Matahari Inn lze poslat e-mail (tel. 54832, 54909, e-mail: matahari"Z"mataram.wasantara.net.id.)

  Sengkol - jedna z mnoha sasackých vesnic.

  Suranadi - posvátné místo na jihozápadním Lomboku s malým chrámem, v jehož blízkosti se často konají kohoutí zápasy. Pohled to není zrovna příjemný, protože bojující kohouti mají na nohách připevněny žiletky. Zajímavější je sledovat šílící sázkaře.

  Lingsar - velký a významný hinduistický chrám nedaleko Suranadi.

  Sukadana - malá pohodová vesnička na severním Lomboku, kam nikdo nejezdí. Jako cizinci zde proto budete středem pozornosti.

SOUOSTROVÍ GILI
  Tři krásné obydlené ostrůvky na severozápadním pobřeží Lomboku u přístavu Bangsal (Gili Meno, Gili Air, Gili Trawangan). Je zde krásné potápění, brýle a šnorchl si půjčíte za 1 USD na den. Při koupání ale pozor na silné mořské proudy, které vás mohou na některých místech nečekaně zanést na širé moře - předem se proto raději poraďte s domorodci. Nejvíce se nám líbilo na Gili Meno, který je nejopuštěnější. Na Gili Trawangan je zahraničních návštěvníků více a jedou zde nekonečné noční mejdany. Na všechny tři ostrůvky ale jezdí většina turistů jen v sezóně, mimo ni tu budete skoro sami.

SUMBAWA
  Velký podlouhlý ostrov s členitým pobřežím, osídlený muslimy, kam se z Lomboku dostanete zhruba za hodinu lodí několikrát denně do přístavu Poto Tano. Napříč Sumbawou vede centrální silnice.

  Sumbawa Besar - centrum západní Sumbawy s velkým tržištěm a sultánským palácem Dalam Loka. Lze odtud podniknout výlet na ostrov Moyo, kde najdete korálové útesy a domorodé vesnice.

  Bima - islámské centrum východní Sumbawy. Potkáte zde ženy v typických muslimských hábitech, navštívit můžete bývalý sultánův palác.

  Gunung Tambora - tři tisíce metrů vysoká sopka se dvěma barevnými kráterovými jezery, na kterou lze za dva až tři dny s průvodcem vyšplhat.

KOMODO
  Jedním z největších indonéských turistických magnetů je ostrov, obydlený obrovitými ještěry varany. "Indonéští draci" byli objeveni teprve počátkem našeho století a dnes jich zde žije kolem dvou tisícovek. Draci, dorůstající až čtyřmetrové délky, jsou největšími žijícími ještěry na Zemi. Živí se především divokými prasaty, ale vzácně mohou zaútočit i na člověka (před lety prý sežrali i jednoho neopatrného švýcarského přírodovědce, který na ostrově beze stopy zmizel). Na Komodu se proto z bezpečnostních důvodů nemůžete pohybovat volně - draky lze pozorovat jen v doprovodu strážců národního parku, nebo na místě, kde jsou pravidelně krmeni.

  D: do centra ostrova, rybářské vesnice Kampung Komodo, se dostanete trajektem ze Sumbawy či Floresu. B: všichni cizinci musejí povinně spát v bungalovech v turistickém centru Loh Liang pár desítek minut od vesnice.

RINCA
  Malý ostrůvek vedle Komoda, kde kromě varanů žije i mnohem víc ostatních divokých zvířat (jeleni, divoké koně, buvoli, prasata, opice, hadi atd.). Na rozdíl od Komoda sem nejezdí tolik turistů. Z Rinky si lze udělat výlet na ostrůvek Bidadari, kde je hezké potápění, mezi oběma ostrovy také můžete pozorovat tah velryb a velkých rejnoků mant.

FLORES
  "Ostrov květin", velký protáhlý ostrov na východ od Komoda, je některými cestovateli označován za jedno z nejkrásnějších, nejpříjemnějších a nejklidnějších míst v Indonésii vůbec. Na Floresu najdete kromě pláží, sopek a džunglí i pestrou etnickou směs různých domorodých kmenů a náboženství. Místní animisté jsou proslulí svými složitými rituály, sloužícími k usmíření duchů.

  Labuhanbajo - malý romantický rybářský přístav na západním pobřeží Floresu, obklopený ostrůvky a plážemi s nádherným potápěním na korálových útesech. Pokud se zde ubytujete v levných bungalovech Weicucu ("Vajčiči"), zdarma vám tu půjčí lodičku k výletu na ostrůvky.

  Ruteng - městečko obklopené terasovitými rýžovými políčky, v jehož blízkosti žije horský kmen Mangaraja.

  Riung - městečko na severním Floresu, odkud lze podniknout výlet ke korálovému souostroví, zvanému Sedmnáct ostrovů.

  Bajawa - oblast jižního Floresu, obývaná animistickým kmenem Ngada, který žije ve zvláštních domech s doškovou střechou a živí se pěstováním vanilky a kávy. U vesnice Bema si můžete prohlédnout megalitické kamenné menhiry (nejstarší z doby před třemi a půl tisíce lety), které domorodci na památku zemřelých vztyčují dodnes. V blízkosti leží sopka Gunung Inerie.

  Ende - přístav na středním Floresu, obydlený příslušníky stejnojmenného kmene.

  Keli Mutu - největší atrakce Floresu, tři barevná kráterová jezera (zelené, černé a modré), která v závislosti na výronech sopečných plynů občas změní barvu. Domorodci věří, že sem míří duše zemřelých a každá skupina mrtvých má "své" jezero: hříšníci černé, mladí lidé zelené, starci modré. Nedaleko Keli Mutu jsou horké prameny, ve kterých se můžete vykoupat. D: z vesnice Moni, obydlené kmenem Liu, se na Keli Mutu dostanete buď pěšky (cca tři hodiny), nebo pronajatým džípem.

  Pantai Waiara - jedno z nejkrásnějších míst pro potápění na korálových útesech na pobřeží Floresu leží nedaleko velkého přístavu Maumere.

SUMBA
  Velký ostrov jižně od Floresu, ležící mimo běžné turistické cesty, je proslulý svou zvláštní kulturou, odlišnou od okolních indonéských ostrovů. Zvláštní pohřební rituály, animistické praktiky, domorodí kouzelníci a neporušená příroda jsou lákadly, která mohou na Sumbě přinést originální cestovní zážitky. D: přímým letadlem z Denpasaru na ostrově Bali.

SOUOSTROVÍ SOLOR-ALOR
  Několik menších ostrůvků, ležících na východ od Floresu směrem k Timoru (Anadora, Solor, Lembata, Pantar, Alor a další), zajímavých především tím, že sem cizinci prakticky vůbec nejezdí. Místní animistické kmeny, žijící v malých vesničkách, jsou známy jako lovci velryb.

TIMOR
  Velký hornatý ostrov, jehož nezávislou východní část okupovala v roce 1975 indonéská armáda, je ve srovnání s ostatními částmi země turisty navštěvován jen málo. Jeho správním centrem je město Kupang, ležící v západní části ostrova, které je důležitým leteckým uzlem pro ty, kdo chtějí z Indonésie pokračovat do Austrálie. Na Timoru žije několik zajímavých domorodých kmenů, můžete zde najít památky na portugalské kolonizátory a místní pláže jsou krásné a opuštěné. D: letenka z Jakarty stojí cca 200 USD, lodní spojení z Floresu je nepoměrně levnější.

IRIAN JAYA
  Nejvýchodnější indonéské území tvoří západní polovina ostrova Papua Nová Guinea, kterou Indonésané nazývají Irian Jaya ("Irijandžája", také Západní Irian). Tato oblast byla k Indonésii připojena teprve v roce 1969 a kulturně i přírodně se od zbytku země velmi liší. Kromě moderních pobřežních center Jayapura, Marauke a Biak je obydlena domorodci, kteří etnicky patří k melanéským Papuáncům. K návštěvě vnitrozemí, jehož některé části dosud patří k posledním bílým místům planety, je třeba speciální policejní povolení, které je často problém získat. Celá Irian Jaya je o poznání dražší, než zbytek Indonésie, včetně dopravy.

  Podle brněnského cestovatele Rudy Švaříček, který tuto nejdivočejší část Indonésie navštívil několikrát, je vše, co je na Irian Jaye skutečně zajímavé, oficiálně nepřístupné. Všude mimo centrální údolí Baliem se dostanete jen bez povolení za cenu porušení indonéských zákonů a podstoupení dalších rizik, jejichž pokoušení nelze začínajícím nezkušeným cestovatelům doporučit.

  Hlavním, zcela bezpečným a oficiálně přístupným turistickým magnetem části Indonésie je údolí Baliem v centrální části ostrova, objevené teprve v roce 1938. Žije zde kmen Dani, jehož příslušníci se zdobí barevnými ptačími pery a zvířecími zuby a nosí speciální pozdra na penisy koteka, vyrobená z vydlabaných vysušených tykví. Své mrtvé předky proměňují místní domorodci ve vysušené mumie a ovládají prý ďábelská kouzla (původní zvyky ale bohužel dost poničili křesťanští misionáři). Za původními kmeny ale musíte s draze najmutým průvodcem dál do pralesa, protože část údolí se už bohužel proměnila v "lidskou zoo" pro bohaté západní turisty, kde se musí za vše tvrdě platit. Do hlavního baliemského městečka Wamena (kde už jsou dnes komfortní hotely, kino, křesťanské kostely atd.) se lze dostat letadlem z hlavního centra indonéské části Nové Guineje, města Jayapura, které má přímé letecké spojení s ostrovem Bali. V údolí lze kromě setkání s domorodci podniknout i řadu treků. O mnoho administrativně těžší, finančně nákladnějí a nebezpečnější je pokus dostat se do vnitrozemí Irian Jayi za kmenem "Stromových lidí" Korowajů, kteří žijí v chatrčích vysoko v korunách pralesních stromů. Východiskem k jejich návštěvě (extrémně obtížné a velmi drahá) je vesnice Yanimura, kam občas létají nákladní misionářská letadla z Jayapury.

MALUKU (MOLUKY)
  Do tohoto rozlehlého souostroví, ležícího mezi Irian Jayou, Celebesem a Timorem, patří stovky menších ostrůvků, ztracených daleko od lodních cest (Seram, Ambon, Halmahera, Banda, Buru, Ternate...). Moluky jsou také nazývány Ostrovy koření, protože se zde odedávna pěstoval hřebíček, pepř a skořice. Dnes tu kromě přírodních krás najdete i plantáže s kořením, památky na lokální sultány i na evropské kolonisty, krásné koupání a místa nedotčená masovým turismem (cizinci na Moluky skoro nejezdí). Ve vnitrozemí Seramu, druhého největšího ostrova Moluk, leží přírodní rezervace Manusela. V jejím lůně žije zajímavý animistický kmen Naulů, kde se ještě můžete setkat s žijícími lovci lebek (údajně ale nejsou nebezpeční, protože se bohužel už svého zvyku vzdali).

  D: Pokud nepočítáme pomalé (ale mnohem levnější) lodní spojení z jiných částí Indonésie, je nejjednodušším druhem dopravy na Moluky letadlo z Jakarty, Denpasaru na Bali či Ujung Pandangu na Celebesu do správního střediska ostrovů Kota Ambon, ležící na ostrově Ambonu. Mezi jednotlivými moluckými ostrovy lze pak použít buď letecké linky, nebo levnější trajekty.

BANDSKÉ OSTROVY
  Menší souostroví v rámci Moluk, které je někdy vyčleňováno zvlášť. Na ostrově Bandaneira leží stejnojmenné správní centrum s přístavem Nassau a starou holandskou pevností, nad níž se tyčí dýmající sopka Gunung Api. Největším ostrovem Band je půlkruhovitý Lontar, naopak nejkrásnější je prý "Banánový ostrov" Sjahrir. 

  D: Bandy mají zhruba jednou týdně lodní spojení s Ambonem.

CELEBES (SULAWESI)
  Na tento velký indonéský ostrov ve tvaru štíra se jezdí především za zajímavým kmenem Toradžů, známý svými bizarními pohřebními rituály. Oproti některým jiným indonéským ostrovům je Celebes poměrně řídce obydlen a většinu jeho povrchu proto dodnes kryje panenská džungle. Do města Ujung Pandang, které tvoří hlavní centrum Celebesu, se dostanete například letadlem z Jakarty (cca 150 USD) nebo z Despansaru na Bali (cca 100 USD). Lodní doprava spojuje Ujung Pandang s přístavem Surabaya na ostrově Jáva. K dopravě po Celebesu lze kromě autostopu a lokálních spojů užít dálkovou klimatizovanou autobusovou linku napříč celým ostrovem, která spojuje Ujung Pandang se severovýchodním městem Manado.

  Ujung Pandang - správní a obchodní centrum jižní části ostrova, kde je k vidění velké tržiště, přístav Paotere s rybářskými plachetnicemi, stará holandská pevnost Rotterdam a orchidárium. Z hlavní pošty lze už dnes poslat e-mail.

  Sengkang - město hedvábí, kde jsou domorodými technikami zpracovávány zámotky bource morušového.

  Rantepao - centrum horské oblasti, zvané Tanatoraja (Torajaland), kde žije známý celebesský kmen Toradžů. Z tři sta kilometrů vzdáleného Ujung Pandangu se sem dostanete přes noc pohodlným autobusem zhruba za 6 USD. Toradžové jsou hrdí a pohostinní, ale přesto se vyplatí vzít si k nim průvodce. Jeho nájem je sice poměrně drahý (až 15 USD na den), ale zase budete mít jistotu, že neminete obřady, které se v každé toradžské vesnici konají v rozdílnou dobu (nejvíc jich je po žních v červenci a srpnu, což je také nejvhodnější doba k návštěvě Torajalandu). Toradžové žijí v typických domech tongkonanech, podobných velkým lodím, jejichž střecha svým tvarem připomíná buvolí rohy. Buvol hraje v životě Toradžů důležitou roli - kromě toho, že je symbolem bohatství, doprovází prý také nebožtíky na cestě do "Země duší" Puya. Na pohřebních slavnostech se proto zabíjí spousta dobytka a v Rantepau se jednou týdně koná velký dobytčí trh. Když nějaký příslušník kmene zemře, je balzamován a jeho mrtvola je na několik měsíců uložena ve vyhrazené části domu. Zbytek rodiny se k ní chová tak, jakoby nebožtík dosud žil, včetně každodenního servírování jídla. Po obětování buvolů a prasat je nakonec mrtvola pohřbena do pohřebních jeskyní liangů, jejichž předsálí zdobí stovky rituálních loutek tau-tau. Nejvíc loutek je uloženo na skalním hřbitovech u vesnic Lemo, Londa a Kete Kesu. V Rantepau (kde mimo jiné najdete restauraci s lahůdkymi ze psího masa) lze sehnat ubytování za 6 USD. Pozor - v celé horské oblasti Torajalandu může v noci klesnout teplota i pod 10°C.

  Mampu - jeskyně u vesnice Watampone, kde se těží ptačí guano.

  Buntimurung - blízko této vesnice leží jeskyně Leang-Leang s třicet tisíc let starými malbami, v okolí je krásná horská krajina.

  Batutumonga - náhorní plošina v centrální části Celebesu s typickými terasovitými rýžovými poli.

  Palopo - zajímavý muslimský přístav v zálivu Bone, kde si můžete prohlédnout místní typické "pavoučí" lodě, ověšené složitou soustavou vyvažovacích lan.

  Danau Poso - velké jezero v centrální části Celebesu, kde se lze koupat, vyjet si na výlet lodí, navštívit orchidejové plantáže a podívat se k nádherným vodopádům Salopa.

  Lore Lindu - divoká pralesní rezervace, kterou je nejlépe navštívit s najmutým průvodcem. Dostanete se sem terénním džípem například z městečka Tentana nedaleko jezera Poso. 

  Gorontalo - centrum severovýchodního Celebesu, v jehož okolí se mimo nacházejí kokosové háje a plantáže tropického koření. Za návštěvu stojí i místní bělostné pláže.

  Manado - velké obchodní město v nejsevernější části Celebesu, odkud lze podniknout výlet k jezeru Tondano, nebo se vyjet potápět na proslulé korálové útesy ostrova Bunaken (kde je údajně vůbec nejkrásnější potápění v Indonésii).

TOGIANSKÉ SOUOSTROVÍ
  Malá skupinka zhruba čtyřiceti korálových ostrůvku s překrásnými plážemi, ležících v Tominském zálivu mezi severními výběžky Celebesu, kam dodnes příliš nepronikl turistický ruch. V chýších, postavených na kůlech v moři, zde žije zde kmen Badžaů, kterým se také říká "mořští cikáni." Jsou velmi pohostinní, takže můžete žít přímo v jejich kuriózních obydlích. Na Togiany se dostanete za pár hodin lodí z celebeského přístavního městečka Ampana (Ampoa).

KALIMANTAN (BORNEO)
  Jako Kalimantan se označuje jižní indonéská část ostrova Borneo, jehož sever tvoří dvě malajské provincie Sarawak a Sabah a Brunejský sultanát. Na Kalimantan se jezdí především za mnoha domorodými kmeny ze skupiny Dajáků, dříve lovců lebek, kteří bydlí v tradičních společných dlouhých kmenových domech lamin, podobných lodím. Centrální hornatá část Kalimantanu je pokryta dodnes nepříliš prozkoumanou panenskou džunglí, kam se lze vydat loděmi vzhůru po několika řekách. Tři hlavní centra Kalimantanu (města Pontianak, Banjarmasin a Samarinda) mají letecké spojení s Jakartou, Despansarem na Bali a řadou dalších míst v Indonésii. S přestupem sem lze letět i z Malajsie a Singapuru. Do Banjarmasinu a Pontianaku můžete je mimo jiné i lodí z Jakarty nebo z města Ujung Pandang na ostrově Celebes (odkud trvá cesta zhruba třicet hodin a stojí kolem 20 USD).

  Pontianak - centrum západní části indonéského Kalimantanu, kde je k vidění starý přístav, muzeum dajácké kultury, několik mešit a bývalý sultánův palác. Z Pontianaku se můžete vydat lodí vzhůru po nejdelší indonéské řece řece Sungai Kapuas do centrální částí Kalimantanu za Dajáky. Loď do tisíc kilometrů vzdáleného města Putussibau stojí zhruba 20 USD, cesta trvá kolem pěti dní.

  Trek přes Schwanerovo pohoří - jeden z největších a nejdobrodružnějších zážitků na Kalimantanu a v Indonésii vůbec je cesta divokou džunglí přes hory napříč střední částí ostrova, kterou lze zvládnout jen s najatým lokálním průvodcem. Francouzští cestovatelé, kteří nám o tomto treku vyprávěli, důrazně varovali před pokusem přejít hory na vlastní pěst - prý se přitom dá velmi lehce na mnoho dní zabloudit. Z města Putussibau nebo z dajácké vesnice Tamlun Lokang na horním toku řeky Sungai Kapuas (kam dojedete lodí z Pontianaku) vás zhruba desetidenní cesta džunglí zavede proti proudu řek Bulit a Bungan na opačnou stranu Schwanerova pohoří do údolí řeky Mahakam. Dolů po jejím toku se vydáte parníkem, který jezdí až do města Samarinda na východním pobřeží Bornea. To má autobusové spojení s Balikpapanem, kde je letiště.

  Banjarmasin - město, zvané "indonéské Benátky" je položeno na kanálech řeky Barito. Brzy ráno zde můžete navštívit pitoreskní plovoucí trh pesar terapung, na pronajaté motorové kánoi se projíždět mezi domy na kůlech. V okolí Banjarmasinu lze podniknout treky do džungle za zajímavými animistickými kmeny Badžarů.

  Balikpapan - průmyslové město, jehož ekonomika stojí na zpracování ropy a kde toho není moc k vidění.

  Samarinda - přístavní obchodní centrum východní části indonéského Kalimantanu, odkud se můžete vydat lodí vzhůru po řekách Mahakam, Kayan a Balayan do centrální části ostrova, obydlené Dajáky.