Indická železnice pro začátečníky

Třídy indických vlaků

Do nejnižší třídy (Second class) nepotřebujete rezervaci a cesta vás vyjde opravdu levně. Připravte se však na to, že se budete mačkat s neuvěřitelným davem Indů, jejich zavazadel, a také se sbírkou jejich kožních chorob, které si budete moci prohlédnout skutečně zblízka. S jízdenkou do této třídy musíte projevit jistou dravost při nastupování a o místo na dřevěné lavici se musíte poprat. Vyšší třídy jsou všechny "zkousnutelné", především jste-li zvyklí na noční rychlíky ČD.
Ve "Sleeper class" patří každému cestujícímu lehátko. Vpravo od uličky najdete šest jednoduchých lůžek, vlevo dvě. Ve dne jsou lehátka sklopená a sedí se na spodním. Dýchatelnost (a bohužel také spoustu decibelů) zajišťují stropní větráky. Za jízdy proudí otevřenými okny příjemný vánek a taky se trochu práší. Na spaní si vezměte vlastní spacák nebo prostěradlo.
Třídy označené AC mají klimatizaci a rozdají vám prostěradlo, deku i polštář. AC 3 má šest lehátek v otevřeném kupé, AC 2 a AC 1 jen čtyři. AC 1 je navíc vybavena umyvadlem, zamykatelnými dveřmi a kobercem. Stojí ale zhruba dvakrát víc než AC 2.
V první třídě (First class) najdete podobné vybavení. Výhodu skýtá uzamykatelnost kupé a někdy nižší počet lůžek. V "AC chairs" a "AC executive chairs" vás čekají polstrované sedáky.

Rezervační proces

Rezervace se provádí vždy na konkrétní vlak. Do své destinace můžete najít vlaky, které jezdí s diametrálně odlišnou jízdní dobou. Je proto vhodné (a při rezervaci na nádraží dokonce nutné) si konkrétní spoj předem vybrat.
Spoje do atraktivních destinací bývají často vyprodané, proto doporučuji nákup lístků v dostatečném předstihu. Ale i když bude vyprodáno, nezoufejte. Ještě stále máte slušnou šanci, že se do vlaku dostanete. Pro některé vlaky jsou přiděleny tzv. "tourist quotas", které na rozdíl od míst pro tuzemce vyprodané být nemusí. Můžete také získat tzv. "RAC ticket" nebo vás zařadí na "waiting list". S RAC ticketem (reservation against cancelation) se do vlaku určitě dostanete. Pokud jiný cestující zruší rezervaci, máte místo jisté a pokud ne, budete při nejhorším cestovat vsedě bez lehátka. Každý umístěný RAC cestující uvolní své místo dalšímu v pořadí na čekací listině.
Poslední šanci představuje část kapacity vlaku, která bývá dána do prodeje až krátce před odjezdem v podobě tzv. "tatkal" (okamžitých) rezervací. Jsou však za příplatek.
Rezervaci lístků můžete zařídit třemi způsoby: přes internet, přímo na nádraží nebo ve zprostředkovatelských agenturách.
Oficiální rezervační stránky indických železnic naleznete na www.irctc.co.in. Pro nákup zvolte „e-ticket“, nikoliv "i-ticket", který byste si museli nechat poslat na adresu v Indii. Zakoupenou jízdenku vytiskněte, ve vlaku ji ukážete společně s pasem průvodčímu.

Koupě jízdenky

Nákup lístku přímo na nádraží je mnohem větší vzrůšo. Nejprve prozkoumejte terén s cílem odhalit všechny dostupné tabule se seznamy vlaků a určete jejich jízdní dobu. Nalezené informace je vhodné jít ověřit k okýnku informací a pro jistotu se ještě zeptat nějakého zřízence na peróně. Zvolte konkrétní vlak a pro jistotu jeden až dva záložní spoje. To pro případ, že by bylo vyprodáno a nechtěli byste jít do nejistoty waiting listu. U prodejního okýnka (nejlépe "pro cizince") se probojujte pro rezervační lístek a vyplňte jej co nejpečlivěji. Úředník za přepážkou lístek rovněž pečlivě prostuduje a je-li spokojený, celý jej opíše do počítače. Pokud v mezičase nevypnou proud, máte za pár minut lístky v ruce.
Zprostředkovatelské agentury jsou všude možně a za rezervaci si berou "bakšiš". Více-méně plní funkci tiskárny e-ticketů, které pro vás přes internet zakoupí.

Služby na nádražích

Na nádražích bývají mraky lidí. Běžně spí na zemi, kamkoliv se podíváte. Pro majitele lístků vyšších tříd bývají o něco lépe vybavené čekárny s vlastními toaletami či sprchami. Veřejné záchodky většinou stojí pár rupií. Ti nejchudší, aby ušetřili, chodí na toaletu (a to nejen na malou) rovnou do kolejiště. Taky se tam myjí z kohoutků veřejných vodovodů a perou si prádlo.
Prodejců čaje, pamlsků, teplého jídla či balené vody je všude dostatek a možná seženete i lahodné Nescafé! Na nádražích bývá vcelku bezpečno, ale raději se střídejte v dohledu nad věcmi. Dav je dav.
Peróny odpovídají délce vlaků, takže z jednoho konce na druhý téměř nedohlédnete. Proto je dobré se porozhlédnout po ceduli s řazením vlaku či elektronických ukazatelích, rozmístěných po peróně. Vagóny jsou sice průchozí, ale ne mezi jednotlivými třídami. Ke každému vlaku visí na peróně seznamy rezervací. Ujistěte se, že tam vidíte své jméno, číslo vagónu a lehátka. Pokud ano, je všechno v pořádku a můžete v klidu cestovat.
Hlady cestou určitě neumřete. Za jízdy i během zastávek prochází často prodejci čaje a jídla. Bývá dobré, protože ho prodají hodně a nestihne se zkazit. Porci zeleninového salátu vám nakrájí do chirurgicky přesných kostek za neuvěřitelných 15 vteřin. Vypadá lákavě, ale není vařený – konzumace na vlastní nebezpečí.

Ve vlaku se nám nikdy nic neztratilo, ale je vhodné nepodceňovat nebezpečí a batoh zasunout pod lehátko nebo si ho dát pod hlavu. Pozor na otevřená okýnka, během zastávek vás můžou okrást rychlým hmatem zvenku.
Tak šťastnou cestu! Šinkansen to sice není, ale dřív nebo později do cíle určitě dojedete.

Autor fotografií: Pavel Jurníček