KALiMERA > Evropa > Srbsko a Černá Hora

Leniví Černohorci pod náporem turistů

Kdysi bývaly pláže Černé Hory (Montenegro) elitním letoviskem, které navštěvovali velikáni jako Elizabeth Taylorová nebo Ernest Hemingway. Občanskou válkou zpustošené Montenegro se však stalo na jejím sklonku v roce 1992 součástí mocnějšího Srbska. Černá hora, která je pravoslavnou minulostí dotčena více než kterákoliv jiná země bývalé Jugoslávie s výjimkou Makedonie, nyní trpí pod náporem turistů, kteří její pobřeží rok co rok pustoší. Na několik měsíců v roce se tak historická města mění v mraveniště, po kterých se rozléhá turbo folk - ryze balkánská kombinace národní hudby a elektrických kláves.

Nic není tak horký, jak se zdá! , 24.11.2005 16:16, Reagovat Všude na Balkáně je situace velmi podobná a kdo tam alespoň jednou byl, může to potvrdit a moc se nad tím nepozastavuje. Takový je prostě celý Balkán. Sám mám hodně podobných osobních zkušeností z Rumunska, Bulharska, Srbska, Albánie a právě i z Bosny a Hercegoviny. Tou jsem 3x projížděl a místní policajti a celníci byli taky dost "hustí". Vstupné na některé pláže se v Černé Hoře občas skutečně vybírá, ale je jasné, odkud vítr vane a kde si Černohorci vzali příklad. Stačí se podívat do sousedního Chorvatska. To, že se někdo plahočí celý den po pláži a prodává tam svoje zboží, považuju spíš za zpestření, ale hlavně za znamení, že ekonomická situace tamních lidí asi není nejlepší a oni se snaží uživit, jak se dá. Stačí si zajet do Itálie, Španělska nebo jižní Francie a tam je na plážích totéž v bleděmodrém – akorát místo babiček tam prodávají různý cetky a jiný nesmysly černoši ze severní Afriky. Nebudu a ani nemůžu posuzovat, jestli jsou Černohorci lenoši nebo ne, tak dlouho jsem v jejich zemi zase nebyl (strávil jsem tam měsíc), ale myslím si, že se v tomto směru příliš neodlišují od ostatních balkánských národů. Mimochodem – ten zmiňovaný balkánský "turbo-folk" také není jen jejich výsada, podobná muzika se hraje všude od Rijeky po Istanbul. Navíc mám pocit, že autorka článku asi nikdy pořádně nebyla v černohorském vnitrozemí – tam vládne totiž hodně jiný svět než ten, o kterém píše. Turistika je tam opravdu zatím v plenkách a dodnes je možné tam narazit na spoustu místních lidí, kteří vás jen tak pozvou k sobě domů na kus řeči nebo vám pomůžou, když je to třeba.

Přečteno 3795x

Zpět Zobrazit článek

Přidat komentář

Z vaší země nelze přidávat komentáře. Pokud chcete přidat příspěvěk, zašlete nám jej prosím emailem.