mambrány vs. zátěry | , 27.02.2002 12:34, Reagovat | Naprosto souhlasím, že hlavním nástrojem při výběru nejen oblečení, ale každého vybavení, je především zdravý rozum a dostatek soudnosti na téma kdo jsem a kam se chystám.
Je mi jasné, že zkoncentrovat všechny informace, týkající se této problematiky, do krátkého článku, sebou přináší určité nutné zjednodušení problému, ale myslím , že ve dvou bodech je toto zjednodušení
poněkud matoucí:
1) Nemohu souhlasit s tím, že lepené švy jsou předpokladem nepromokavosti.
Mohou být spíše znakem toho, že výrobce považuje svůj výrobek a materiál, z něhož je zhotoven, za natolik nepromokavý, že se rozhodl doplnit jej o technologicky poměrně náročný a nákladný prvek (čímž lepené švy bezesporu jsou) a vyloučit při užití takového oblečení nepříjemnou možnost, že skuliny ve švech a vpichy po šicí jehle neodolají přívalu vody.
U dokonalých materiálů se tato technologická úprava považuje za standart a naprostou nutnost, bez níž by byl použitý materiál v podstatě nedostatečně zpracován a někteří dodavatelé těchto textilií si užití takových zpracovatelských technologií vyhrazují v licenčních smlouvách, aby mohli uživatelům zodpovědně garantovat deklarované vlastnosti materiálů. Klasickým a jediným mě známým příkladem je právě zmiňovaná firma Gore.
Na druhé starně existují materiály u nichž se lepení švů stává jen zbytečným prodražením výroby, neboť to, co na nich nepromokne jsou pak právě a pouze jen ty podlepené švy. U takových oděvů jsou pak podlepené švy velmi zavádějícím vodítkem při rozhodování o jejich užitných hodnotách.
2)Rád bych také uvedl na pravou míru odstavec, ve kterém autor uvádí příklady membránových a zátěrovaných tkanin. Skutečně membránové jsou v tom výčtu jen dvě. Všechny ostatní patří do kategorie materiálů, které řeší nepromokavost kombinovanou s prodyšností na bázi polyuretanové vrstvy. Polyuretan sám o sobě není polymericky schopen vytvářet strukturu, která by se dala označit za membránu, nebo dokonce, která by mohla existovat samostatně bez opory textilie, na kterou je nanesena.
Polyuretanem ošetřené textilie jsou vždy buďto přímo zátěrované, tj. pěnový polyuretan se na ně nanáší přímo, nebo jsou tzv."laminované z papíru", což znamená, že polyuretanová vrstva vznikne nanesením na papír, ze kterého je pak přenášena za určitých podmínek na textilii. Polyuretanové zátěry jsou vždy levnější než membrány, ale je u nich obtížné vyladit správný poměr mezi prodyšností a nepromokavostí, neboť je dán právě určitou silou a hustotou nanášné vrstvy. Lepších výsledků dosahují z papíru laminované vrstvy, protože tam je možno sílu zátěru lépe kontrolovat, ale pravdou zůstává, že podstata vrstvy je u obou druhů polyuretanem ošetřených textilií stejná a orientovaná kvalitativně i cenově spíše na běžné použití v průměrných podmínkách.
U membrán, které vznikají samostatně, a u kterých je technologicky možné kontrolovaně vyrobit samostatnou pevnou a přitom velmi slabou plochou strukturu předem určených vlastností, které jsou pak laminací propůjčovány různým textiliím, je zatím dosahováno nejlepších výsledků a to jak v kvalitě a odolnosti jejich prodyšného a nepromokavého ošetření, tak ve vlastních parametrech téhož.
Membrány jsou ovšem výrobně a tím pádem i finančně náročnější, což nás vrací na začátek mé poznámky, za jejíž délku se velmi omlouvám.
Opět se tedy připojuji k autorovi článku svým souhlasem, že i ta nejlevnější a nejobyčejněší zátěrovaná bunda bez lepených švů má nárok na existenci a najde si svého spokojeného uživatele, stejně jako supertechnické oblečení do nejtěžších extrémů. Oběma takovým uživatelům přeji, aby hlavně včas identifikovali sami sebe a své skutečné potřeby a nároky.
Pavel Habětín |
|
|
| |