PRACUJEME S GPS A MAPOU V TERÉNU

Základním požadavkem pro bezchybné použití mapy při GPS navigaci je znalost systému souřadnic na mapě a nastavení GPS přístroje do stejného systému. Pak by neměl nastat žádný problém. Potěšujícím faktem je, že stále více map vybaveno sítí souřadného systému ve WGS 84. Dělení sítě je buď v úhlové míře, tedy jednotlivé čáry sítě po sobě následují s minutovým či násobným krokem. Druhou možností jsou přímo metrické souřadnice, u WGS 84 je to např. kilometrová čtvercová síť.

Důležité pro práci s mapou je, že musí být vybavena sítí souřadnic nebo alespoň musí být hodnoty souřadnic uvedeny v rozích mapového listu. Pak se dá síť dodatečně v mapě sestrojit, ale už je to nepohodlné a nemusí to být moc přesné. Rovněž musí být někde na kraji uveden název souřadného systému, případně elipsoidu a kartografického zobrazení. Mapa, která nemá výše uvedené atributy působí nevěrohodně a není příliš vhodná pro přesnou navigaci s GPS ! Je sice možné např. zaměřením několika v mapě identifikovatelných bodů (tzv. identické body, pro které jsou známy souřadnice v mapě i v terénu) a pomocí nich pak transformací získat jakési převodní konstanty pro přepočet mezi oběma souřadnicovými systémy. Tato metoda je však odborně dosti náročná a ne vždy přináší uspokojivé výsledky. Jinou možností je prosté opomenutí faktu, že přístroj a mapa zřejmě pracují v rozdílných souřadnicových systémech, musíme však počítat s degradací přesnosti navigace minimálně do řádu stovek metrů.

U systému S-42 stačí vědět, že souřadnice X je ve směru svislém a udává vzdálenost v kilometrech od rovníku, tedy např. u nás může být reálné něco přes 5000 (1 stupeň odpovídá hodnotě jen o málo vyšší než 100 kilometrů), souřadnice Y v horizontálním směru udává vzdálenost od středního poledníku pásu (zobrazení Gauss-Krüeger patří mezi mnohoválcová, tedy svět se zobrazuje na mnoho vzájemně stočených válců, které se při převodu do roviny zobrazí jako tzv. sférické dvojúhelníky – pásy uzavřené křivkami, které se stýkají v pólech). První cifrou u Y-ové souřadnice číslo pásu, u nás je to číslo 3, na východním cípu Moravy je to pak 4.

U GPS přijímačů je situace poměrně jednodušší, většinou se nastavují dvě položky – MAP DATUM a GRID. Prvně jmenovaná představuje analogii k souřadnicovému systému, druhá pak k typu souřadnic, s jakými pracuje mapa. Buď pracujeme přímo v úhlovým mírách, tedy se zeměpisnou šířkou a délkou. Druhou možností je kilometrová síť, se kterou lze nejčastěji setkat u vojenských topografických a turistických map.

Uživatel tedy u položky MAP DATUM vybere buď WGS 84 nebo jiný, který přístroj pro jednotlivé státy a regiony světa nabízí. V případě, že ani to nestačí, nabízejí některé přijímače (např. všechny outdoor modely GPS firmy Garmin) tzv. uživatelsky definovaný souřadnicový systém (USER MAP DATUM). Pokud známe příslušné přepočetní parametry k primárnímu WGS 84, můžeme nadefinovat libovolný jiný souřadný systém. Tímto způsoben tak lze u nás definovat S-42, který je dnes k dispozici např. na turistických mapách KČT. Přístroj poskytuje souřadnice X,Y přímo v metrech, takže pro ztotožnění v kilometrové síti mapy škrtneme poslední tři místa ze souřadnic GPS, tím se dostaneme do jednoho čtverce mapy, škrtnuté cifry pak poslouží pro přibližnou interpolaci místa ve čtverci.

U položky GRID vybereme buď úhlovou míru, nebo některou z předdefinovaných rovinných sítí. Pro ostatní případy je opět záchranou uživatelská specifikace (USER GRID).

ZÁVĚR
Problematika navigace s mapou a GPS je stále v mnoha případech dost tabu, případně lze nalézt příspěvky, které díky neodbornému přístupu autorů šíří řadu mylných informací, což negativně působí na celou oblast GPS navigace jako na složitou pomůcku určenou jakési elitě uživatelů. Snad tento příspěvek alespoň trochu napraví staré chyby a rozšíří věcnou debatu na toto téma.