Barma (Myanmar)

Základní údaje Víza Podnebí Ceny Jídlo Bezpečnost Doprava Kam jet?

  I přes vládní propagační akci "Visit Myanmar year 1996" zůstává Barma dosud cestovatelsky nepříliš objevenou zemí, kam jezdí jen málo cizinců. Tato situace se ale může velmi rychle změnit - pokud vám nevadí, že vaše peníze pomohou nedemokratickému vojenskému režimu, měli byste si proto s návštěvou Barmy pospíšit. Země, která se na své cestě k socialismu dostala až k totalitě, byla dlouho cizím vlivům zcela uzavřena.

ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Myanmar, do roku 1989 známý pod jménem Barmský svaz, je od roku 1962 totalitní socialistickou republikou s vládou jedné strany. Poté, co armáda v roce 1990 odmítla uznat výsledky svobodných voleb a předat moc opozici, tu i nadále vládne vojenská junta, známá jako Státní rada pro obnovení zákona a pořádku, která se v roce 1997 kosmeticky přejmenovala na Státní radu pro mír a rozvoj. Sympatizanti opoziční Národní ligy jsou pronásledováni a v zemi je několik tisíc politických vězňů (nejznámější z nich je vůdkyně Národní ligy, disidentka Su-ťij, která dostala v roce 1991 na doporučení Václava Havla Nobelovu cenu míru). Hlavou státu je předseda Státní rady, který také stojí v čele vlády. Hlavním městem je Rangún (Yangon). Na ploše 676  600  km2 žije v Barmě kolem 45  milionů obyvatel, patřících k mnoha etnických skupinám (největšími národnostními skupinami jsou kromě Barmánců Šanové, Kačinové, Karenové a další kmeny). Nejrozšířenějším náboženstvím je směs hínájánového a máhájánového buddhismu s hinduistickými a animistickými prvky. Úředním jazykem je barmština, použitelná je angličtina. Čas je v Barmě pět a půl hodiny před standardním středoevropským časem.

VÍZA A FORMALITY
  Na rozdíl od situace před několika málo lety už dnes se získáním barmského víza nebudete mít větší problémy. Nejbližší barmská ambasáda je v německém Berlíně (Zimmerstrasse 56, tel. 004930-2061 5710), mnohem jednodušší je ale zařídit si vízum až v thajském Bangkoku, buď na vlastní pěst na barmské ambasádě (Santon Neua Rd. 132, tel. 234 03 20, 233 22 37), nebo bez starostí za malý poplatek prostřednictvím některé z mnoha cestovek na turistické ulici Khao San. Vyřízení trvá jen den až dva, turistické vízum stojí 20  USD a má platnost osmadvacet dnů (přičemž se den vstupu do země nepočítá). V Barmě jej lze za poměrně vysoký poplatek prodloužit v úřadovnách Department of immigration. K cestování mimo standartní turistické oblasti (které nejsou nikde přesně vymezeny) je třeba zvláštní povolení, jež se ale kontroluje jen občas. Podle posledních informací dnes nejsou přístupné jen oblasti, kde žijí Činové a Kajahové.

  Česká ani slovenská ambasáda v Barmě není. V případě problémů se obracejte na náš zastupitelský úřad v thajském Bangkoku.

PODNEBÍ
  Nejvhodnějším obdobím k návštěvě Barmy je podzim a zima, kdy zde neprší a teploty jsou na snesitelné úrovni. Koncem května přichází deštivý monzun, který je ale stejně jako v sousedním Thajsku poměrně slabý. Pokud vám nevadí občasné odpolední lijáky, můžete se proto do Barmy vypravit i přes léto. Monzun končí v říjnu, kolem Vánoc pak nastává vrchol turistické sezóny.

PENÍZE, CENY
  Měnou je barmský kyat (BK, čát), kromě něhož lze v zemi jako paralelní měnu dobře použít i dolary a speciální turistické poukázky, tzv. FEC (Foreign exchange certificates). Ty dnes zůstávají jedinou administrativní obstrukcí barmské vlády vůči cizincům. Po příletu do Rangúnu totiž budete donuceni k povinné výměně 300  USD v hotovosti za stejný počet FEC, které lze pak použít k platbám za všechny státem garantované turistické služby (většina hotelů, vlakové jízdenky, vstupy do památkových objektů atd.). Vše ostatní včetně jídla lze platit v kyatech. Kolem směnárenské přepážky FEC na letišti budete procházet po pasovém odbavením, povinná výměna FEC se ale moc pečlivě nekontroluje, takže lze s trochou štěstí povinné výměně uniknout. Riskujete ale, že po vás úředníci při zpátečním odletu budou chtít potvrzení o výměně, tzv. Foreign exchange certificate voucher, který byste si měli dobře uschovat.

  Někteří cestovatelé uvádějí, že se jim podařilo povinné výměně vyhnout podplacením úředníků. Při delším pobytu v Barmě k tomu nemáte žádný rozumný důvod - všechny FEC lze pohodlně utratit. Povinná výměna se ale týká i cest kratších než čtyři týdny. Pak nastává problém, za co tolik nesměnitelných poukázek rozházet. Zpětná výměna FEC na dolary je oficiálně možná jen v nevýhodném kurzu. FEC i dolary lze jednoduše směnit na kyaty, kurzy na oficiálním a černém trhu se pronikavě liší (oficiálně je za 1  USD 6  BK, na černém trhu prý až kolem 280 BK). Cestovní šeky jsou sice v Barmě použitelné a v několika bankách v Rangúnu je lze bez problémů vyměnit, ale nemá velký smysl si je brát. S povinnou částkou 300 FEC totiž bohatě vystačíte na celou dobu pobytu.

  Celkové minimální měsíční cestovní náklady se v Barmě pohybují zhruba kolem 200  USD, případného zbytku FEC se můžete zbavit například nákupem suvenýrů. Vaši kapsu zatíží především dvě položky: ubytování a vstupné do památek. Vstupné do většiny chrámů, klášterů a paláců se platí v dolarech nebo FEC a stojí zhruba 2  -  10  USD. Cena za ubytování se pohybuje mezi 3  -  6  USD (více ve státních, méně v soukromých hotelích), cenu lze usmlouvat. Platí se v dolarech nebo ve FEC. Cenu ubytování v Barmě pronikavě srazila akce Visit Myanmar year 1996, během níž se objevilo mnoho soukromých hotýlků. Kvalita ubytování je na asijské poměry velmi dobrá, pokoje jsou většinou vybaveny klimatizací, v ceně je často i snídaně.

JÍDLO
  Barmská kuchyně hojně používá maso. Velké jídlo stojí v hospůdce kolem 1  USD, ve stánku na ulici asi 0,3  USD. Jídlo je obecně mnohem levnější, než v sousedním Thajsku, jeho chuť ale prý bohužel s thajskou kuchyní vůbec nemůže soupeřit. Okusit byste měli skvělé pivo Mandalay beer (0,6  l zhruba 1  USD) a domácí palmové víno htayei, za návštěvu stojí typické barmské čajovny.

BEZPEČNOST
  Jako ve všech ostatních totalitních zemích je i v Barmě velmi bezpečno. Západním cestovatelům byla země dlouho uzavřena a dnes se jim jen zvolna otevírá. Bez omezení jsou proto přístupné jen vnitřní části země, kde žijí etničtí Barmánci. Pohraniční oblasti, obydlené národnostními menšinami (Kačinové, Karenové, Arakánci, Šanové atd.) jsou ale politicky nestabilní a občas zde propukají ozbrojené protivládní nepokoje. Před cestami do těchto oblastí Barmy doporučuje MZV ČR ověřit si na teritoriálně příslušném českém velvyslanectví v thajském Bangkoku aktuální bezpečnostní situaci. Nejčastěji navštěvované a bezpečné oblasti, které lze s měsíčním vízem pohodlně objet, tvoří čtyřúhelník, vymezený na jihu Rangúnem, na severu městem Mandalaj, na západě Paganem a na východě jezerem Inle.

DOPRAVA
  K dopravě na delší vzdálenosti je v Barmě nejvýhodnější použít autobusy. Bývají soukromé a na rozdíl od státní železnice se zde může platit i v kyatech, takže vycházejí mnohem levněji. Všechna turisticky zajímavá místa v Barmě mají alespoň jednou denně autobusové spojení. Pro ilustraci: sedm set kilometrů dlouhá cesta klimatizovaným autobusem (cca osmnáct hodin) z Rangúnu do Mandalaje přijde včetně občerstvení jen asi na 7  USD. Další možností je lodní doprava po řece Ayeyarwady (Iravádí, protékající napříč celou Barmou). Cestování lodí je zážitkem, ale tento způsob přepravy je ve srovnání s autobusem velmi pomalý. Nejčastěji užívanou lodní trasou je cesta z Mandalaje do Paganu.

  Z thajské ani z indické strany do Barmy po zemi projet nelze a jedinou možností dopravy do země tak zůstává letecké spojení. (Z Thajska si ale můžete do Barmy udělat jednodenní výlet přes Sedlo Tří pagod nedaleko města Kanchanaburi a přes hraniční most ve Zlatém trojúhelníku u města Mae Sai v severním Thajsku, kde jen stačí nechat na celnici pas a zaplatit menší manipulační poplatek. Je možné, že tyto přechody budou v nejbližší době otevřeny i pro delší cesty). Nejjednodušší a nejčastěji užívanou variantou cesty do Barmy je letět do Rangúnu z thajského Bangkoku. Můžete si vybrat z několika linek: dvakrát denně Thai airways (zpáteční letenka cca 160  USD), jednou denně Myanmar airways (cca 150  USD), jednou týdně bangladéšské aerolinie Biman (cca 125  USD). Letenky dostanete buď přímo v bangkockých zastoupeních těchto leteckých společností, nebo pohodlněji s malou přirážkou v mnoha cestovkách na bangkocké ulici Khao San. Další možností je letět do Barmy z indické Kalkaty (zpáteční letenka cca 200  USD), z nepálského Káthmandú, z čínského Kunmingu a z většiny velkých center jihovýchodní Asie (Singapur, Kuala Lumpur, Hong Kong atd.).

  V lednu 1999 nabízeli vybraní pražští prodejci nejlevnější zpáteční letenky do Rangúnu za tyto ceny: Nemo-Selecta 23  238  Kč, Atlantis Air Service 28  000  Kč, Global Express 28  760  Kč, GTS International (speciální cena pro studenty, déle otevřená letenka) 22  695  Kč. Ceny letenek se mění v závislosti na sezóně.

KAM V BARMĚ
  Rangún (Yangon) - dnešní hlavní město Barmy nabízí především chrámový komplex Švedagon se stometrovou zlatou pagodou a řadu dalších buddhistických památek. K vidění je i několik muzeí a parků a jezera Kandavgij a Inya. Z Rangúnu můžete podniknout výlet do delty řeky Ayeyarwady (Iravádí).
  Bago - staré město s několika buddhistickými stúpami, kde je mimo jiné největší pětapadesát metrů dlouhá socha ležícího Buddhy na světě.
  Mandalay - královské město z 18. století (nazývané také Srdce Barmy), kde kromě mnoha klášterů najdete i pevnost, královský palác a velké barevné tržiště. Kolem Mandalaje je několik menších královských sídelních měst (Amarapura s nejdelším dřevěnným mostem na světě, Sagaing, Ava či Mingun s obrovskou pagodou puklou po zemětřesení).
  Pagan (Bagan) - hlavnímu městu dávné barmské říše z 11. století, které kdysi vyvrátil Kublajchán, se také poeticky říká Město čtyř milionů pagod. Jde o nejvyhlášenější barmskou cestovatelskou atrakci - na ploše několika desítek čtverečních kilometrů se dodnes zachovalo několik tisíc chrámů a stúp, které lze objet na vypůjčeném kole. Blízko Paganu je další historické město Salay a tajemná hora Mt. Popa (1518 m), obydlená duchy předbuddhistického náboženství. D: z Mandalaje se do Paganu dostanete zhruba za deset hodin komfortní lodí po řece Iravádí.
  Jezero Inle - poetické místo k odpočinku, plovoucí zahrady, výlety na lodích, možnost treků do vesnic horských kmenů. Na břehu jezera leží několik chrámů.
  Kengtung - horské městečko u thajských hranic, staré koloniální budovy a několik chrámů.
  Pindaya - krasové jeskyně se starým buddhistickým uměním (několik tisíc soch).
  Kalaw - malá vesnička na pomezí šanského státu, z níž můžete podniknout výlety ke kmenům Pa-O a Palaung.
  Mrauk U - staré královské město v západní Barmě, kde se dodnes rozkládá velký chrámový komplex.
  Kyaiktiyo - jedno z největších barmských poutních míst s obrovským pozlaceným balvanem, balancující na skalním výběžku. Na západním pobřeží Barmy leží pláže Ngapali a Kanthaya, kde se můžete koupat, aniž by vás na rozdíl od sousedního Thajska obklopovaly davy turistů.