Vietnam

Základní údaje Víza Podnebí Ceny Jídlo Ubytování Doprava Bezpečnost Jak tam? Tipy

ZÁKLADNÍ ÚDAJE
    Vietnamská socialistická republika je po skončení války s USA (1973) a po spojení severního komunistického Vietnamu s jižním demokratickým Vietnamem (1975) nedemokratickou zemí s vládou Komunistické strany Vietnamu. Hlavou státu je předseda státní rady, v čele vlády stojí ministerský předseda, reálně má největší moc generální tajemník komunistické strany Vietnamu. Hlavním městem je Hanoj, ležící v severní části země, hospodářským centrem jižního Vietnamu je Saigon (Hočiminovo Město). Na ploše 331 600 km2 žije ve Vietnamu 75 milionů obyvatel, tvořených kromě Vietnamců i zástupci více než šedesáti dalších etnických skupin. Vietnamci, které známe z českých tržnic, jsou převážně obyvatelé okolí Hanoje. Kromě nich potkáte zvláště na venkově lidi zcela odlišného vzhledu. Vietnam je proslulý svou dynamicky se rozvíjející populací - třetina obyvatel země je mladší než 20 let.

    Hrubý roční domácí produkt je udáván ve výši pouhých 300 USD na hlavu, po omezení hospodářské spolupráce se zeměmi bývalého RVHP se místní ekonomika potýká se silnou inflací. Nejrozšířenějším náboženstvím je buddhismus (mahajánový i hínajánový, 55 %), následuje konfucianismus, taoismus a křesťanství (7 %). Úředním jazykem je vietnamština, mezi mladými lidmi je rozšířená znalost angličtiny, se staršími se domluvíte francouzsky. Skoro denně prý potkáte někoho, kdo u nás před lety pracoval a umí proto dobře česky (přes rasismus, který u nás často Vietnamce provázel, vzpomínají všichni na Čechy v dobrém a rádi si s vámi popovídají).

    Po rozp adu světové socialistické soustavy zůstává Vietnam jedním z posledních skanzenů komunismu na světě. I když jde formálně o jeden stát, často se mluví o třech odlišných Vietnamech - severní zaostalejší část země je dodnes poznamenána duchem komunismu, střední část kolem města Hoi An si uchovala archaický ráz a je dosud částečně ovlivněna kulturními rysy francouzských a holandských kolonizátorů, jižní Vietnam převzal americký životní styl a prudce se hospodářsky rozvíjí (všechny tři části země mají také odlišnou přírodu). Po roce 1986 se země snaží o reformně orientované tržní hospodářství, v němž je povoleno drobné soukromé podnikání se zachováním vedoucí úlohy komunistické strany. A protože jsou Vietnamci pověstní svou neúnavnou pracovitostí, promění se podle některých názorů Vietnam v budoucnu v dalšího asijského "ekonomického tygra".

VÍZA, FORMALITY
    Pro návštěvu Vietnamu je třeba vízum. Ačkoli by podle informační brožurky MZV ČR měla být vietnamská víza na základě jakési bilaterální dohody udělována českým občanům bezplatně, vietnamská ambasáda v Praze to odmítá respektovat. V Čechách lze bez problémů získat do týdne jednoměsíční turistické vízum za 1500 Kč, tříměsíční vízum stojí 2500 Kč. Ve vašem vízu je předem uveden bod vstupu a výstupu ze země, který musíte dodržet. Pokud se tedy chcete do Vietnamu vypravit po zemi nebo odtud po zemi pokračovat do sousedních států, nezapomeňte si tuto alternativu domluvit na ambasádě předem. Po udělení víza je třeba pečlivě zkontrolovat, zda vám bylo vystaveno správné vízum (občas to totiž úředníci popletou).

    Podle zkušeností některých českých cestovatelů ale někdy nestačí mít správné vízum - celníci na čínsko-vietnamském přechodu Dang Dong z vás totiž stejně nejspíš budou vymáhat drobný úplatek, aby vás do země vůbec vpustili. Protože už jste opustili Čínu a nacházíte se v "zemi nikoho", nemáte v tom případě jinou volbu, než zaplatit. Jestliže ale do Vietnamu letíte a ke změně cestovních plánů se rozhodnete až na místě, lze povolení k opuštění země přes pozemní hraniční přechod získat za mírný poplatek v Hanoji. Získání čínského víza není ve Vietnamu problém.

    Dalším zádrhelem může být to, že o skutečné délce platnosti vašeho víza rozhodují až emigrační úředníci na hranici. Často se stane, že vám zde jednoměsíční vízum zkrátí. V tom případě vám nezbude, než si jej za poplatek zhruba 20 USD nechat zase prodloužit na cizineckém oddělení policie v kterémkoli větším vietnamském městě. Prodloužení víza na dobu nad jeden měsíc je už prý problém.

    Na hraničních přechodech VSR je nutné vyplnit pasovou průvodku (pozor, její ztráta může vést k nepříjemným komplikacím při odjezdu ze země!). Do dvou pracovních dnů od překročení hranice byste měli provést policejní registraci pobytu (formuláře jsou k dostání v hotelech). Pohyb po území Vietnamu je už dnes pro cizince volný s výjimkou zakázaných zón, k nimž jsou přístupové cesty označeny výstražnými tabulemi. Podle MZV ČR jsou horské oblasti, obydlené národnostními menšinami, přístupné pouze s vietnamským průvodcem nebo s povolením místního Lidového výboru, řada českých cestovatelů sem ale pronikla bez jakýchkoliv administrativních problémů.

    Adresa konzulární sekce vietnamské ambasády pro Českou i Slovenskou republiku je Rašínovo nábř. 72, Praha 2, tel. 224 922 074, fax 257 211 792. Dobrým místem pro získání víza je thajský Bangkok, kde najdete vietnamskou ambasádu na adrese 83/1 Wireless Rd., tel. 251 72 01. Pohodlnější možností je zařídit vízum přes některou z mnoha cestovek na bangkocké ulici Khao San. Velvyslanectví České republiky najdete ve Vietnamu na adrese Chu Van An J/13, Hanoi, tel. 00844/845 41 31, 845 41 32, fax 823 39 96, po pracovní době mobilní telefon 0084/90 40 73 42. Honorární konzulát ČR v Hočiminově městě má adresu 28 Mac Dinh Chi, Quan 1, Ho Chi Minh City, tel. 00848/829 05 85, fax 00848/822 60 43.

ČAS
    Čas je ve Vietnamu o šest hodin před standardním středoevropským časem.

PODNEBÍ
    Země, táhnoucí se jako dlouhá úzká nudle od severu k jihu, má mnoho různých klimatických typů a jen velmi zhruba ji lze rozdělit do dvou podnebných pásem. V severní části Vietnamu se stejně jako u nás v jednotlivých ročních obdobích podnebí liší: v létě je zde horko, v zimě ale budete potřebovat teplejší oblečení. V jižní části země (na jih od města Nha-Trang) je celoročně teplé a vlhké tropické podnebí a vystačíte zde proto s tou nejjednodušší cestovatelskou výbavou. Na jihu lze rozlišit jen deštivý monzun (zhruba od května do července) a suché období po zbytek roku.

PENÍZE, CENY
    Měnou jsou vietnamské dongy (1 USD = cca 14 000 D), paralelní měnou jsou USD. Před cestou na venkov si proto opatřte dostatečný počet dolarových bankovek nižších nominálních hodnot. Najít banku, která vám vymění cestovní šeky, může být ve Vietnamu větší problém, než v jiných asijských zemích.

    Na rozdíl od ostatních asijských zemích se ve Vietnamu o něco hůře smlouvá o ceny - dokonce i pouliční prodavači jen neradi slevují. Podle některých cestovatelů jsou Vietnamci velmi tvrdí obchodníci a ze všech asijských národů jim jde o peníze snad nejvíc. Pokud si ale odmyslíte dvojí ceny pro cizince za dopravu a ubytování, je pro nás Vietnam i tak velmi levnou zemí (podle jiných hlasů se ovšem Vietnam pro cizince v poslední době stává poměrně drahou zemí, ačkoli jde jinak paradoxně o jednu z nejchudších zemí světa). Útrata většiny českých cestovatelů se tu při rozumné míře šetření pohybovala v relaci 200 - 300 USD/měsíc.

JÍDLO
    Základní vietnamské jídlo je velmi levné - mísa nudlí či rýže se zeleninou,  vejcem či masem přijde v pouličním stánku jen asi na 0,5 USD. O něco dráž se najíte v kvalitnější restauraci. Pokud máte chuť, můžete si ve Vietnamu dát třeba uzeného psa, kočičí maso, opičí mozeček, žáby, hmyz či jiné exotické pochoutky. Zhruba za třetinu dolaru je všude k dostání výborné ledové pivo bia hoi, šťáva z nezralého kokosu, balená nezávadná voda a mezinárodní limonády. Zajímavým suvenýrem je tzv. hadí víno, kdy na Vás z lahve neustále hledí některý ze známých hadů, kobru nevyjímaje. Léčivé účinky je třeba konzultovat s místními šarlatány.

UBYTOVÁNÍ
    Bydlení lze ve Vietnamu pořídit zhruba od 3 - 5 USD výše, bezpečně se ale dá přespat třeba i na nádraží. Vietnamci často spí přímo na ulici, což je podle některých českých cestovatelů při dodržení základních bezpečnostních opatření docela snesitelné i pro cizince. Spacák přitom nepotřebuje (nezbytná je naopak moskytiéra), rozlučte se ale se soukromím a klidem.

MÍSTNÍ DOPRAVA
    K dopravě napříč Vietnamem z Hanoje do Saigonu je nejlepší použít železniční trať podél pobřeží (vlak na vzdálenost 1700 km tudy jede po tzv. Transindočínské magistrále dvakrát denně, cesta trvá dva dny, jízdenka k sezení stojí pro cizince cca 40 - 50 USD, lehátko dvakrát více). Ve vlacích platí cizinci dvojí ceny, jízdenky je třeba koupit ve zvláštní pokladně.

   Další možností dopravy mezi Hanojí a Saigonem je návazná sít klimatizovaných autobusů s přestupy v Hue a v Danangu.

    K pohybu na kratší vzdálenosti jsou zvláště na venkově nejlepší pronajaté motocykly (cca 6 USD na den plus benzín, který je velmi levný). Na silnicích ale velký pozor - Vietnamci jsou prý velmi bezohlední řidiči. Další možností je hustá a dobře fungující síť přeplněných a velmi nepohodlných autobusů. Soukromé minibusy, sloužící jako jakési hromadné taxíky, jsou o dost dražší, než klasické státní autobusy. Ve Vietnamu údajně skvěle funguje autostop, za který se ale většinou platí. Po městech se nejlépe jezdí cyklorikšou či motorikšou, cenu vždy usmlouvejte předem.

BEZPEČNOSTNÍ SITUACE
    Z hlediska kriminality je Vietnam velmi přátelskou a bezpečnou zemí, přesto ale pozor - číhají tu na vás jinde nevídané nástrahy. Občas se stane, že policisté pod různými záminkami zabavují cizincům pasy, aby z nich pak vymámili úplatek. I v hotelu, kde recepční požadují zanechání pasu na recepci, se vaše doklady mohou ztratit. Pořidte si proto několik fotokopií stránek s osobními údaji a vízy a vždy tvrdte, že jste originál pasu nechali na české či slovenské ambasádě. Jinou policejní fintou je nepravdivé tvrzení, že k návštěvě určité oblasti potřebujete povolení - to vám pak "ochotní" policisté rádi prodají.   Dalším nebezpečím je prostituce, která je ve Vietnamu všudypřítomná. V mnoha případech se na ni totiž váží různé formy vymáhání dalších a dalších peněz z cizinců. Proslulá je scéna s žárlivým "manželem", který vás jakoby nachytá a požaduje odškodnění za pošpiněnou rodinnou čest. Prostitutky vám také mohou vyhrožovat obviněním ze znásilnění, které se samozřejmě jen těžko vyvrací.

    Pokud cestujete do odlehlejších venkovských oblastí, doporučuje se z bezpečnostních důvodů dobrovolná telefonická registrace na naší ambasádě.

JAK DO/Z VIETNAMU
Letecky - Nejlevnější spojení z Prahy do Vietnamu je zřejmě s ruským Aeroflotem přes Moskvu - letenky z Evropy se západními leteckými společnostmi jsou prý zhruba o polovinu dražší. V lednu 1999 nabízeli vybraní pražští prodejci nejlevnější zpáteční letenky do Saigonu (Hočiminovo město) za tyto ceny: Nemo-Selecta 20 089 Kč, Atlantis Air Service 25 900 Kč (tříměsíční) či 30 300 Kč (šestiměsíční), Global Express 25 385 Kč (tříměsíční) a GTS International (speciální cena pro studenty, déle otevřená letenka) 18 500 Kč. Do Hanoje se dalo letět za tyto ceny: Nemo-Selecta 21 128 Kč, Atlantis Air Service 31 500 Kč (tříměsíční) či 36 300 Kč (šestiměsíční), Global Express 23 171 Kč (tříměsíční) a GTS International 19 800 Kč (studentská cena). Ceny letenek se mění v závislosti na sezóně.

    Do Vietnamu se dá letět i z většiny měst jihovýchodní Asie. Jednosměrná letenka z thajského Bangkoku do Hočiminova města (Saigon) stojí kolem 150 USD, zpáteční dvojnásobek. Jednosměrná letenka z Hong-Kongu do Hanoje stojí cca 200 USD, zpáteční o polovinu více. Levnou a zajímavou kombinací je pokračovat do Vietnamu ze sousední Kambodže. Letenka z Phnompenhu do Hočiminova města přijde asi na 65 USD.

    Po zemi - Přímý autobus z kambodžského Phnompenhu do Hočiminova města přes hraniční přechod Moc Bai stojí jen asi 5 - 10 USD. Z Laosu se do Vietnamu dostanete přes přechod Lao Bao, kudy jezdí autobus spojující laoský Savannakhet s vietnamským Danangem (cca 15 USD). Z Číny lze do Vietnamu přejet vlakem přes tzv. Bránu přátelství (Friendship gate) na hraničním přechodu Dong Dang nedaleko čínského města Nanning v provincii Guangxi. Z Nanningu tudy můžete cestovat lokálními vlaky, alternativou je přímý vlak mezi Pekingem a Hanojí, který jezdí dvakrát týdně. Tento přechod lze ale překonat i kombinací autobusů - nejprve z Nanningu do Pinxiangu (cca 25 USD), pak z Pinxiangu minibusem na hranici v Dong Dangu (cca 1 USD) a z hranice minibusem do vietnamského městečka Lang Son (cca 1 USD), odkud jezdí za 5 USD autobusy do Hanoje. Druhou alternativou k překonání hranic je přechod Lao Cai/Hekou, kudy jezdí vlaky mezi Hanojí a čínským městem Kunming v provincii Yunnan. Cesta v lůžkovém kupé tudy stojí cca 30 USD, trvá kolem třiceti hodin a vede krásnou krajinou přes hory kolem vodopádů.

TIPY - KAM VE VIETNAMU
    Ti, kdo Vietnam navštívili, o něm mluví jako o ráji, obývaném pohodovými a přátelskými lidmi. Vietnam bývá všeobecně označován za jeden z nejkrásnějších koutů Jihovýchodní Asie vůbec. Protože se po dlouhou dobu politicky izolovaná země cizincům otevřela teprve po roce 1990, turistický průmysl se zde s výjimkou několika málo míst ještě nestačil rozvinout. Zatímco v nemnoha vietnamských turistických lokalitách budete odíráni na kost, venkov je dosud zcela panenský a cizinec je zde obdivovanou raritou. Předností Vietnamu je mnoho rozdílných geografických a klimatických pásem, díky n imž je místní krajina, příroda i lidská společnost velmi barvitá a pestrá. Největším zážitkem je prý putování po řídce osídleném hornatém severu země a po obtížně přístupných deštných horách u hranic Vietnamu s Laosem a Kambodžou. Ve středním Vietnamu je krajina mozaikovitá, náhorní travnaté roviny se zde střídají s jehličnatými lesy a tropickými pralesy. Ve zdejších provinciích Kontum a Danang žijí zajímavé pralesní horské kmeny. Jižní Vietnam je jednotvárný tropický a dominuje mu delta řeky Mekong s tisíci říčních ramen.

    Severovietnamská Hanoj je pro své parky a jezera mnohem příjemnější, než jihovietnamský Saigon. Za vidění zde stojí řada pagod a chrámů, stará čvrť, tržiště Dong Xuan, vojenské a historické muzeum a Hočiminovo mauzoleum.
Nedaleko Hanoje se rozkládá známá výletní pralesní horská oblast Tam Dao a původní horské pralesy Cue Phuong (se stromy starými až tisíc let). Dalším známým cestovatelským (a bohužel i masově turistickým!) magnetem severního Vietnamu je "Zátoka sestupujícího draka" Halong, lemovaná bizarními skalními útvary s jeskyněmi a posetá tisíci ostrůvků. Rozsáhlé krápníkové jeskyně najdete i v Phong Nha. V horách kolem severovietnamského města Vinh žijí etnicky zajímavé horské kmeny, na pobřeží se rozkládají příjemné pláže. Nejproslulejší koupání v severní části země ale najdete na plážích Do Son nedaleko přístavu Haiphong, odkud se také můžete vydat do známé ostrovní rezervace Cat Ba. Dalšími lákadly severního Vietnamu jsou horské kmeny, žijící například kolem měst Lang Son a Lao Cai u čínských hranic, jezernatá horská oblast Ba Be s mnoha vodopády či "Voňavý chrám" Chua Huong nedaleko Hanoje.

    Ze starších historických památek se ve Vietnamu mnoho nedochovalo. Jednou z mála lokalit, kde památky (paláce, chrámy, pagody, brány, hrobky...) uvidíte, je turisty hojně navštěvované královské město Hue. Dalšími památkově zajímavými místy je město Phan Rang s cihlovými věžemi z 13. století, zříceniny sídelního města Cha Ban z 15. století nedaleko moderní metropole Qui Hon, hinduistické chrámy v My Son a město Nha Trang se starým hinduistickým chrámem Po Nagar Cham. Kolem Nha Trangu také najdete bělostné pláže s háji kokosových palem (kde se dá potápět), a několik zajímavých tropických ostrovů.

    Ti, kdo se zajímají o vietnamskou válku, by měli navštívit město Danang, které bylo tehdy skoro úplně zničeno. Dnes je zde k vidění Hočiminovo válečné muzeum, rozbité americké tanky, francouzská katolická katedrála, buddhistické pagody atd. V okolí Danagu je krajina všude poseta statisíci hrobů a pokud tudy projíždíte vlakem, jde údajně o dost depresívní zážitek. Jeden z nejrozsáhlejších válečných hřbitovů na světě se jmenuje Truong Son. Další válečnou památkou jsou katakomby Kucchi (Cu Chi), což je spleť podzemních chodeb nedaleko Saigonu, kde probíhaly obzvlášť těžké boje. Jiným známým válečným pomníkem je vesnice My Lai, kompletně zmasakrovaná americkými vojáky, která leží nedaleko města Quang Ngai.
Hočiminovo město (Saigon) nabízí mimo jiné buddhistické chrámy a pagody (Emperor od Jade, Giac Vien, Tam Son Hoi Quan, Phung Son, Giac Lam, Xa Loi, Le Van Duyet atd.), koloniální architekturu s křesťanskými kostely, vojenské muzeum a muzeum revoluce, zoo, koupaliště a četné trhy. Místní zajímavostí je zvířecí trh, kde se prodávají divoká zvířata k účelům tradiční vietnamské medicíny. Na jednom místě tohoto trhu můžete vypustit na svobodu ptáky, určené pouze k tomu, aby je podle starého buddhistického zvyku někdo koupil a osvobodil. Saigonská čtvrť levných hotýlků se jmenuje Cholon.

    Do jihovietnamské delty řeky Mekong se buď můžete podívat s drahým organizovaným zájezdem, nebo se sem dá dojet i na vlastní pěst a pronajmout si člun s průvodcem, nebo tu pár dní žít s rybáři. Místa, která zde stojí za vidění, zahrnují mimo jiné města Sa Dec, Long Xuyen, Mytho a Chau Doc. Nejhezčí jihovietnamské pláže leží kolem historického města Ha Tien u kambodžských hranic. Evropské památky najdete ve městě Hoi An, proslulém svou dodnes dochovanou ospalou koloniální kupeckou atmosférou.

    Vietnam je kromě cestovatelů rájem i pro biology a milovníky přírody. V místních pralesích jsou největší naleziště orchidejí a hmyzu na světě s mnoha dosud nepopsanými druhy.

Aktuální informace pro cesty do Vietnamu najdete také na www.mzv.cz

Foto: Eva Bečvářová