Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > Evropa > Chorvatsko

Silvestrovský jachting na Jadranu

Redakce, Eva Zímová / 12.02.2003

Jachting jsem vždy považovala za nebezpečný sport a snobskou záležitost. Kdo by odolal nabídce strávit Silvestra brázděním Jadranu na jachtě…Přemluvila jsem pár kamarádů, kteří se mnou měli trávit poslední den v roce na Lipně a posádka byla na světě.

V sobotu 28. prosince vyjela dvě plně vytížená auta z Prahy směr Brno, kde se nalodil i kapitán. Za nejsvižnějšího plavčíka byla prohlášena Kačenka, která se k účasti na této spanilé jízdě rozhodla hodinu před odjezdem, jako 8. plavčík (resp. plavčice). Má můj vřelý obdiv, že byla schopna si v tak krátkém čase zabalit, nic nezapomenout a mít ještě jedny teplé kalhoty navíc! Já je v průběhu zájezdu velice ocenila, ale k tomu až později. Při balení bylo třeba mít na paměti jednu zásadu vše mít minimálně 2x (nepromokavou bundu a kalhoty, svetr, rukavice, čepici, atd.). Ne snad proto, že bychom plánovali koupání, ale tříšti, která zaplavuje celou palubu, neodolá ani nepromokavé oblečení. Pak už snad jen něco pohodlného pro volný čas, teplé pyžamo a ponožky.

Do Chorvatského Biogradu, městečka mezi Šibenikem a Zadarem, jsme po 10 hodinách dorazili vyčerpaní, ale natěšení na 5 dní slibovaného dobrodružství. Loď nám zapůjčila charterová společnost Euromarine, s jejímž zástupcem jsme se setkali přímo v Biogradu. Vyřídili jsme nezbytné náležitosti, složili kauci 1000 Euro pro případ poškození lodi a převzali již připravenou a velmi krásnou loď s honosným názvem - La Belle.

Jelikož jsme byli všichni na jachtě poprvé, nezbylo nám než kapitánovi a krásné "Labelle" důvěřovat. Před vyplutím kapitán provedl bezpečnostní přednášku, která sestávala ze 3 informací. Na naší lodi existovaly pouze tři povely stav 1, stav 2 a stav 3, které podle aktuální situace vyhlašoval sám kapitán. Stav 1 byla normální pohodová plavba za klidného počasí, kdy si každý dělal, co chtěl. Stav 2 nastával ve chvíli, kdy foukal silnější vítr a každý se na vlastní zodpovědnost něčeho držel. Stav 3 znamenal buď stav ohrožení nebo nouze a každý byl povinen plnit kapitánovy rozkazy a to tak, že okamžitě a bez diskusí. Ještě jsme byli poučeni o tom, že kdyby někdo náhodou pojal myšlenku na koupel a vrhl se přes palubu, tak se hlavně neměl snažit loď doplavat. Bylo by to naprosto nereálné. Dotyčný/ná měl zůstat ve vodě, pokud možno klidně a my jsme se pro něho měli "pokusit" vrátit. Tímto jsme měli úvodní vyděšení za sebou a mohli jsme vyrazit.

Trasa byla stanovena pouze předběžně a měnit se měla podle vývoje počasí. Vypluli jsme z Biogradu směrem na jih, kde jsme plánovali oslavit Silvestra v Tribunji nebo ve Vodici. Našimi nočními parkovišti se měly stát postupně mariny v městečkách Murter, Skradin a Zlarin. Loď jsme museli vrátit na Nový rok opět v Biogradě.

Všichni jsme byli psychicky připraveni na 5 dní zvracení.. Vlny skoro 2 metry vysoké a k tomu vítr, při kterém jsme na plné plachty dosahovali rychlosti až 10 uzlů za hodinu, nás nenechávaly na pochybách, že tomu tak také bude. Kdybychom četli před vyplutím příručku o jachtingu, na moře bychom ten den zřejmě vůbec nevyjeli. Dle této chytré knihy se totiž na moře při větru 25-30 uzlů vydávají jen zkušené posádky, které rychle vyhledají nejbližší přístav. Kapitán neustále vykřikoval: "Jachting! Jachting!" a všechny nás tak hecoval do kormidlování. Já jsem si první den netroufla. Na dotaz vyslaný kapitánovi, co mám dělat, aby se mi nedělalo špatně, mi poradil: "Běž řídit. Neznám nikoho, kdo by se ze stylu své jízdy pozvracel …". Kormidlovala jsem celý následující den. Jenže to bylo azurové nebe, vítr skoro nula a moře jak rybník. Nevypadalo to, že by se měl někdy někdo v tomto moři nedobrovolně koupat.

Praktické školení jachtingu začalo již během plavby z Biogradu do Murteru, kdy jsme si vyzkoušeli napnutí a skasání kosatky (přední plachta) i hlavní plachty, přehazování kosatky z jedné strany na druhou podle toho, jak se měnil vítr a pomalu jsme přicházeli na to, k čemu jsou všechny přístroje u kormidla. Zvládli jsme i parkování. Po tak náročném dni, kterému předcházela cesta autem, jsme ihned po večeři zapadli do postelí. Loď byla rozdělena na 3 samostatné kajuty po 2 lidech a 2 lidé spali ve "společenské místnosti", která byla zároveň jídelnou, navigačním střediskem a skladem potravin. Záchod a koupelna byly oddělené a dohromady mohly mít výměru asi tak čtvereční metr. Podmínky byly sice celkově stísněné, ale nikomu to nevadilo. Tento den se ještě nikdo nekoupal ...

Druhý den jsme díky chybným časovým odhadům dopluli do přístavu Skradin v ústí řeky Krky až za úplné tmy. Vzhledem k častým mělčinám to nebylo ideální, ale přes počáteční kapitánovy obavy z nočního parkování jsme vše nakonec zvládli. Začínali jsme se nebezpečně lepšit. Tento den se ještě nikdo nekoupal ...

Skutečným zpestřením se staly tamější Skradinské vodopády, které patří mezi nejkrásnější krasové exempláře v Evropě. Nacházely se pouhých 45 minut chůze od mariny. Po pobytu na lodi působila chůze na unavenou posádku jako "živá voda". Ta se řítí přes 17 travertinových teras, ze kterých se vodopád skládá, a padá do hloubky 37,5 metrů. Byli jsme skoro jedinými návštěvníky a naučnou stezku jsme prošli za 25 minut místo avizovaných 2 hodin. Ve Skradinu byla také jediná marina, ve které jsme i v zimě platili oficiální poplatky ve výši 32 Euro.

Kolem poledne nám kapitán vytyčil směr plavby a odebral se do podpalubí číst si beletrii. Provedli jsme vzpouru hodnou černých korzárů. Namísto pirátské vlajky, jsme na stěžeň vyvěsili trenýrky jednoho z plavčíků a zamířili jsme na jih místo na sever. Ze spánku nad knihou jsme kapitána probudili až dvojím otočením lodi kolem dokola. Cílem však bylo zpestřit pobyt jednoho z plavčíků na toaletě, což se nám také podařilo. Ve chvíli, kdy kapitán zjistil kam míříme, začal mít obavy, že do cílového místa do západu slunce nedoplujeme a budeme opět parkovat za tmy. Jeho obavy se nakonec potvrdily. Marina ve Zlarinu nebyla moc dobře osvětlená. Kapitán vyhlásil pohotovost, rozdal úkoly a zahájil parkovací manévr. Měla jsem vyskočit na břeh a uvázat loď. Vždy to vycházelo přesně, ale tentokráte se kapitán zřejmě zalekl, že loď neubrzdí a najedeme zádí do mola. Ve chvíli, kdy jsem se odrazila od lodi, popojel vpřed … Voda o teplotě 12 stupňů byla čistá a kdyby se do mě nepustila vrchem oblečení, zůstala bych v novém nepropro oblečení úplně v suchu. Jediné, co mě doopravdy mrzí, jsou vykoupané pohorky. A tak se konečně někdo koupal…

Na Silvestra se počasí pokazilo. Vítr se opět vyšplhal na 20-25 uzlů za hodinu. Kapitán vznesl návrh, že vyrazíme na širé moře. My jsme se báli, ale souhlasili jsme, protože jeden nikdy neví, jestli se tohle bude ještě někdy opakovat. Plavčice si oblékly slušivé záchranné vesty. Vypadaly opravdu legračně. Já jsem raději fotila, což šlo jen bez vesty. Fyzicky náročné kormidlování na rozbouřeném moři jsme si vyzkoušeli všichni. Udržet kormidlo ve vytyčeném směru, když ta masa vody pod vámi si dělá úplně co chce, není vůbec jednoduché. Na celém dohlédnutelném moři jsme byli jedinou brázdící lodí. Plavčík Michal, který se ráno vydatně nasnídal, krmil po většinu dne rybičky ze zadní plošiny. Vyléčilo ho, jak jinak, kormidlování. Projeli jsme několik přístavů a nakonec jsme zakotvili v malebném městečku Tribunji, vhodném pro strávení Silvestrovské noci. Většina restaurací zde byla zavřených, v nedaleké Vodici zase zamluvených, takže jsme nakonec slavili Nový rok na lodi, což rozhodně mělo svoji osobitou atmosféru. Nikdo se tento den nekoupal.

Přes noc se počasí neuklidnilo, vítr zesílil a meluzína ráno říkala své "ne, dnes ne". Kapitán rozhodl, že ukazatelem síly větru se mu stanou kymácející se stromy na nábřeží. Hraniční sílu větru pro vyplutí stanovil na 35 uzlů za hodinu. K tomu naštěstí nedošlo, a tak si plavčíci nastupující 2. ledna do práce oddychli. Při odkotvování se nám nepodařilo včas vyháknout lano, a tak než bychom odřeli loď, raději jsme jej oželeli. Zpáteční plavba do Biogradu měla s pomocí motoru trvat 4 hodiny, ale nám bylo líto nevyužít tak pěkného větru a napnuli jsme plachty.

V marině Biograd ve chvíli, kdy jsme začali skasávat kosatku se najednou prudce změnil vítr a plachta se nám zamotala. Kapitán naštěstí neztratil rozvahu, párkrát s lodí zamanévroval a kosatka si své bláznivé reje raději rozmyslela a sama se rozmotala. Před odevzdáním lodi stačilo již jen dotankovat naftu, kterou jsme vypotřebovali a úspěšně provést parkovací manévr. Bez koupání.

Tento Silvestr nás každého vyšel na necelých 7000,- Kč včetně dopravy, parkovného v Biogradu, stravy, pronájmu lodi i s úklidem a naftou, utopeného lana (40 Euro) a "Silvestrovského menu". Náklady byly tak nízké ze dvou hlavních důvodů: loď jsme si půjčovali mimo sezónu a neplatili jsme nic za kapitána, neboť byl jedním z nás. Pronájem lodi (pro znalce loď Jeanneau Sun Odyssey 40 se 3 kajutami) by stál v sezóně 1200 Euro, prosinec však překvapivě nepatří mezi jachtařské sezónní měsíce, a tak se nám podařilo získat slevu 400 Euro. Půjčovné jsme museli zaplatit již v České republice.

Přečteno 1564x