Hostelling IV. - Hostely v Čechách

    Historie hostellingu v České republice je velmi specifická. Ubytovací zařízení třídy hostel vzniklo ve Vrchlabí již před 1. světovou válkou. Následovalo však válečné období, kdy bylo omezeno provozování těchto ubytovacích zařízení, úplný konec soukromému provozování hostelů byl učiněn v 50. letech. Tehdy došlo k začlenění ubytovacích zařízení kategorie turistická ubytovna, patřících původně pod činnost KČT a Sokola, mezi objekty ČSTV. Ta byla určena především pro domácí klientelu. Jistou formou propagace levných ubytovacích zařízení do zahraničí se stala Cestovní Kancelář Mládeže CKM, která byla od roku 1967 členem YHF, současné HI. Po roce 1989 došlo k rozpadu CKM, kdy zastupování HI v České republice převzal nově vzniklý Klub Mladých Cestovatelů KMC.

    KMC dnes propaguje do zahraničí více než 46 (stav r.2000) ubytovacích zařízení na území celé republiky. Spolupráce probíhá na bázi franšízy s objekty, které jsou většinou ve správě podniků nebo jiných organizací z důvodů větší cenové stability než u soukromě provozovaných objektů. Dalším důvodem nezačlenění soukromých ubytovacích zařízení je živelný nárůst "hostelů" v posledních letech způsobený tím, že každé ubytovací zařízení se snažilo zvýšit využití svých ubytovacích kapacit prostřednictvím nového cílového segmentu - hostellerů, aniž by dané ubytovací zařízení odpovídalo jejich požadavkům na poskytované služby. Úroveň členských hostelů je i tak velmi rozdílná, obecným znakem je bezproblémové plnění standardů HI, ale nedostatečná profesionalita personálu, který není vždy schopen komunikace v angličtině a poskytování informací určených hostellerům. Některé z opravdových hostelů, které jsou řízeny soukromě, jsou touto skutečností znevýhodněny. KMC nemá ve své správě žádné z ubytovacích zařízení. Pro KMC však hostelling není jedinou činností, zprostředkovává ubytování také v hotelech vyšší třídy a práce do zahraničí prostřednictvím jiné mezinárodní organizace. Nabídka ubytování je doplněna zájezdovými pobyty pro českou klientelu do zahraničí a naopak.

    Brožura a internetové stránky KMC, které by měly sloužit jako zdroj informací o členských hostelech v ČR, nejsou příliš zdařilé. V brožuře Hostelling International Czech republic 2000(i 2001!), která byla vydána za finančního přispění ČCCR formou grantu, chybí cenové relace a počet lůžek na pokojích, které jsou pro hostellery jedním z nejdůležitějších faktorů při výběru ubytovacího zařízení. Přiložená mapa ČR, dle které by se měl hosteller orientovat, neodpovídá skutečnosti a je tak matoucí (viz obrázek). Sporná je také role KMC týkající se rozvoje hostellingu v ČR, kdy je, dle zástupců KMC, účast na jednotlivých projektech a programech HI příliš nákladná. Hostely, které jsou členy KMC, se tak stávají cílem spíše pro školní zájezdy nebo zájezdy organizované přes cestovní kanceláře.

    Soukromé hostely se orientují hlavně na individuální turistiku, pouze mimo sezónu je část lůžkové kapacity rezervována pro skupinové pobyty. Nezávislý hostellingový řetězec či sdružení v ČR zatím neexistuje. Mezi skutečně dobrými a spotřebiteli oblíbenými hostely však existuje v případě obsazení lůžkové kapacity ochota poradit a doporučit konkurenční hostel, o kterém je však známo, že hosteller nebude zklamán.

    Pod názvem "hostel" tak nabízí v ČR majitelé cokoliv od vícelůžkových pokojů ve školních tělocvičnách, vybavenými palandami až po dvoulůžkové pokoje s vlastními sprchami. Tyto objekty většinou spadají do kategorie turistická ubytovna (některé i pod KČT), pension, jedno-dvouhvězdičkový hotel. Počet lůžkových kapacit hostelů se rapidně zvyšuje od pozdního června do září, kdy se školy, především potom vysokoškolské koleje, internáty, domovy mládeže a sportovní kluby, snaží pronájmem těchto prostor pokrýt alespoň fixní náklady na jejich prázdninový provoz. Většina sportovních klubů existuje v rámci Tělovýchovných jednot nebo jiných sportovněvzdělávacích asociací či Sokola. Hostely, poskytující své služby na vysokoškolských kolejích jsou obvykle na přijatelné úrovni a některé zahrnují i pokoje s méně než dvěma lůžky.

    Obvyklá cena za lůžko se pohybuje v rozmezí od 300 do 500 Kč, ale překvapením nejsou ani lůžka za 200 či 800 Kč. Některé z nich zahrnují i ceny za snídani a není-li výslovně uvedeno jinak, časový přístup a doba nočního klidu nejsou omezeny. V Praze jsou hostely a kempy, spolu s nejluxusnějšími hotely, jedna z mála ubytovacích zařízení, která používají stejné ceny pro domácí i zahraniční klientelu.

    Hostely jsou u nás provozovány celoročně nebo sezónně jednak cestovními kancelářemi a soukromými osobami, které objekt vlastní nebo mají v pronájmu, nebo jednotlivými podniky a organizacemi. Hostely nabízejí své služby prostřednictvím hostellingového řetězce, cestovní kanceláře nebo vlastní propagací ve formě letáků, brožurek, Internetových stránek nebo svých zástupců na nádražích. Jsou-li hostely členy Hostelling International (HI), poskytují držitelům členské karty slevy. Jedná se také výjimečně o karty ISIC, ITIC, GO25 nebo EURO26. Tyto slevy poskytují i některé ze soukromých hostelů. Nejoblíbenější hostely v ČR jsou součástí seznamu Hostels of Europe.

    Je přirozené, že nejvíce hostelů se vyskytuje v Praze, která je zatím nejatraktivnějším místem pro zahraniční klientelu. Mimo Prahu je pro hostellery nejoblíbenějším místem pobytu Český Krumlov, což je důkazem vlivu provázanosti hostelů a spokojenosti hostů na rozvoj hostellingu v dané oblasti, včetně její atraktivnosti. Přesto mimopražské hostely zatím slouží více domácí klientele. Ubytování v pražských hostelech je dobré si zarezervovat předem, zejména v letní turistické sezóně, a to buď telefonicky nebo přes rezervační systém International Booking Network (IBN).