Úžeh a úpal

Končetiny a kůže mají proměnlivou teplotu, ale konstantní teplota nitra organismu je pro život zásadní a souvisí s rovnováhou přijatého, vyprodukovaného a vydaného tepla. Tato rovnováha je monitorována "vnitřními hodinami" nazývanými hypothalamus.

Příjem a produkce tepla
V létě nejsou výjimkou dny, kdy je teplota okolí vyšší než teplota kůže. Vzroste příjem tepla a naruší se zmíněná teplotní rovnováhu. Vedle toho si tělo neustále produkuje teplo samo - vnitřní orgány se podílí na tvorbě tepla z jedné poloviny, svaly a kůže sice pouze z jedné pětiny, ale u svalů dochází k mnohonásobně větší produkci (až 90 % tepla) při tělesné práci.

Tepelná regulace
Tělo se "chladí" pomocí tepelného záření nebo vedením tepla z kůže do okolního vzduchu. To však při pohybu na horkém vzduchu bez ledových kostek v batohu nepřipadá v úvahu. Jako jediný účinný způsob vydávání tepla při vnějších teplotách nad 36°C zbývá odpařování. Při těchto teplotách nejenže se výdej tepla uskutečňuje pouze odpařováním, ale je také naopak přijímáno zářením a vedením. Výdej tedy musí ještě stoupnout. To se vám bude rozhodně lépe dařit na suchém vzduchu (sauna, poušť), při vysoké vlhkosti vzduchu (tropický prales) snáší člověk pouze teploty asi jen do 33°C, a to dokonce v tělesném klidu. Charakteristické je zvýšené pocení, klesající obsah soli v potu a větší žízeň.

Aklimatizace
Tělo se na zvýšenou okolní teplotu aklimatizuje poměrně dlouho, v tropech až léta. Vedle termoregulačních mechanismů se na ustanovení rovnováhy podílí i termoregulační chování - oblékání volných oděvů z lehkých, světlých tkanin, a vyhledávání stínu. Pokud najdete klimatizovanou místnost, která vás zpočátku příjemně chladí, nezapomeňte se po chvilce přiobléci, ať se při otevření dveří nedočkáte tzv. tepelného šoku (bolení hlavy a krku).

Úpal
Pokud se však tělo nedokáže vyrovnat s okolním horkem, tělesná teplota rychle vzrůstá, tělo se přehřívá a pocení jako "ochlazovací mechanismus" selhává. Během 10 - 15 minut teplota organismu vzroste až na 41°C. Pokud člověku s typickými příznaky úpalu (suchá a červená pokožka, chybí pocení, rychlý a silný puls, zrychlené dýchání, silná bolest hlavy, závrať, zvracení…) není poskytnuta pomoc, může dojít k smrti nebo závažnému poškození zdraví. Postiženého přemístěte do chladnějšího prostředí, průvanu, svlékněte jej, napomozte výdeji tepla pomocí umělého odvětrávání pomocí fénu, mokré přikrývky, ale i politím alkoholem. Hlavu uložte do zvýšené polohy a vyhledejte lékařskou pomoc. U méně závažných forem pijte minerálku s čajem, lehce osolené tekutiny nebo zředěný iontový nápoj. Obecně více pijte, mírně přisolujte, vyřaďte ranní či odpolední kávu na povzbuzení a pivo na zchlazení.

Společným jmenovatelem úpalu je malá informovanost postižených, podcenění ohlašovaných vln veder, nedostatečná adaptace na náhlé změny klimatu při přesunech do horkých pásem, nedostatek tekutin, přílišné krytí těla nebo zvýšená tělesná námaha.

Úžeh Nejde o celkové přehřátí, ale o poškození organismu slunečním zářením dopadajícím přímo na oblast hlavy a šíje. Postihuje nejčastěji osoby, které slunce provokují nezakrytou hlavou, lesklou pleší nebo jemnými vlásky (u dětí). K příznakům patří malátnost, porucha koncentrace, horká, rudá kůže obličeje a hlavy, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, bušení srdce a ztuhlost šíje. V těžkých případech může dojít k rozvoji křečí a bezvědomí. Postiženého je třeba přesunout na chladnější stinné místo, do klidu, hlavu chladit a uložit do zvýšené polohy.