Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > Amerika > Mexiko

Hlubší než Grand Canyon: Barranca del Cobre v severozápadním Mexiku

Lucie Kubalíková / 19.04.2010

Když se řekne Grand Canyon, každý si vybaví jedno z nejhlubších a nejkrásnějších údolí na americkém kontinentu. Když se řekne Barranca del Cobre (česky Měděný kaňon), málokdo si vybaví to samé. Přitom Měděný kaňon je dokonce hlubší a rozsáhlejší než Velký kaňon v USA, nicméně není tak známý. Nachází se v severním Mexiku, konkrétně v jihozápadní části státu Chihuahua v pohoří Sierra Tarahumara. Jedná se v podstatě o několik hlubokých údolí, které byly vytvořeny řekou Fuerte a jejími přítoky a které dosahují místy hloubek přes 1800 m. Mezi nejvýznamnější a nejhlubší údolí oblasti patří: Urique (1879 m), Sinforosa (1830 m) a Batopilas (1 800 m). Pro srovnání, Grand Canyon v USA dosahuje hloubky kolem 1600 m.

Vlakem z El Fuerte

Asi nejlepším způsobem, jak si kaňony a jejich okolí prohlédnout, je cesta vlakem. Lze vyrazit buď z města Los Mochis na pobřeží Cortésova zálivu nebo z města El Fuerte, které leží dále do vnitrozemí. My se rozhodujeme pro El Fuerte z několika důvodů: cesta vlakem z Los Mochis do El Fuerte vede po vcelku jednotvárné rovině, autobus je ve srovnání s vla

kem levnější a navíc si chceme prohlédnout El Fuerte, o kterém jsme četli, že je to zajímavé koloniální městečko. Vlaky společnosti CHEPE jezdí trasu z Los Mochis do města Chihuahua jednou denně a na výběr je ze dvou tříd. První je samozřejmě rychlejší a pohodlnější, ale taky o dost dražší. Druhá je méně rychlá, navíc její nevýhodou je, že jezdí jenom v určité dny (v lednu 2010 to bylo v úterý, pátek a neděli). To se však dozvídáme až na místě, v El Fuerte (ani nás nenapadlo vyhledat informace na internetu – a to tam ty informace jsou, jak jsme později zjistili). A protože je neděle odpoledne, máme dostatek času na prohlídku pohodového městečka a jeho barevných domků. V úterý ráno vyrážíme na nádraží, které je od městečka vzdáleno asi 6 km. Informace místních ohledně dopravy se dost rozcházejí, domorodci se shodují jenom na místě, odkud má autobus z centra na nádraží vyjíždět, nicméně na hodině odjezdu nikoliv. Nakonec asi hodinu čekáme, vážně uvažujeme o taxíku, ale naštěstí už přijíždí rozhrkaný autobus, platíme kolem 10 pesos a jedeme na vlak!

Cesta dramatickou krajinou

Ze začátku projíždíme keřovitou savanou, kde občas vykukuje kaktus, a hory vidíme jen z dálky. Jak se k nim ale postupně blížíme, krajina začíná být čím dál víc dramatická. Ostré vrcholy skal kontrastují s hlubokými údolími a vlak jede občas tak blízko terénní hrany, že se bojíme, aby se s námi nepřevrátil. V některých místech se údolí rozevírá a protéká jím mohutná řeka El Fuerte, které se větví do několika ramen. Nádherná fotogenická krajina. Vlak přejíždí most a už se zase schovává do sevřeného údolí. Trať se kroutí a stáčí, před námi se otvírají nové a nové výhledy a špičaté skály ostře kontrastují s modrou oblohou. A to ještě není zdaleka všechno.

Velké finále u osady El Divisadero

Plánujeme vystoupit v El Divisadero, což je malá osada, odkud jsou krásné výhledy do kaňonu a je možné zde podnikat výlety. Po šesti hodinách skutečně zastavujeme u několika polorozpadlých stánků. Vystupujeme a samozřejmě nás hned „přepadají“ domorodci nabízející jídlo, pití a rukodělné výrobky. My však míříme k vyhlídce, která nás vítá úžasným výhledem. Hluboký kaňon, stupňovitá skaliska a borové lesy, to vše tvoří úchvatný celek. Naštěstí nikam nespěcháme jako valná většina turistů, která pokračuje dál až do městečka Creel. I ti však měli možnost se z vyhlídky kochat výhledem do hlubokánského údolí - vlak v El Divisaderu dělá asi 15 minutovou přestávku. Když už jsme dost nabaženi výhledu, začínáme řešit ubytování. Jedna obchodnice nám nabízí docela slušné ubytování včetně dopravy na místo. Dokonce nám popisuje, kam se můžeme jít podívat, kde jsou další krásné výhledy do kaňonu a kdy jede další den autobus do města Creel. Ještě ten den stíháme vyhlídku u luxusního hotelu Posada del Mirador, obdivujeme západ slunce nad údolím a opět tu neskutečnou hloubku, která se před námi otvírá.

Vyhlídky nekončí

Další den dopoledne nás domácí posílá na jinou vyhlídku. Je sice pod mrakem a fouká silný vítr, ale vidina dalších krásných výhledů nás táhne. Procházíme borovým lesem a vtom hrana, sešup dolů a úžasný výhled. Chvíli zíráme a váháme, zda se pokusit sejít kousek dolů. Nakonec nás však zrazuje počasí, vítr zesiluje a začíná krápat. Sestup do kaňonu by byl asi dost namáhavý, ale určitě by to byl neopakovatelný zážitek. Tak snad příště. Stojí za to se sem vrátit. Odpoledne nastupujeme do autobusu El Divisadero – Creel a těšíme se na další přírodní zajímavosti. Tentokrát na nás čekají skály ve tvaru hub, zvířat a lidských bytostí...ale o tom až někdy jindy.

Jízda mexickým autobusem
Autobusem po Mexiku

Přečteno 5498x