Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Střední Asie a dál

Hledání ztraceného Hotanského muzea

Lucie Kinkorová, Petr Drbohlav / 14.10.2004

V Hotanu nikdo nemluví anglicky a ti, co pár slov znají, vůbec neví, že tu nějaké muzeum někdy bylo. Až večer jsme zjistili, že muzeum dočasně neexistuje... Hledali jsme ho skoro celý den.

Ani ne tak kvůli těm dvěma mumiím, které tam údajně mají, ale hlavně kvůli mapě, kde jsou zakreslena "ztracena města" v okolní poušti. Jenže Činané neznají nic lepšího, než zbourat polovinu města (a s ní i naše muzeum) a postavit tam ohromné náměstí, kde se na vysokém podstavci Mao objímá s hubeným ujgurským staříkem. Usoudili jsme tedy, že se muzeum provizorně přestěhovalo a hledali dál.

A když už zbudovali nové náměstí, tak rovnou přejmenovali všechny ulice. Co dělat se čtyři roky starou mapou? Zahodit. Ještěže nejlevnější a nejatmosferictejsi hotel zůstal na svém místě. A tak brouzdáme ulicemi dál a stále něco hledáme. Internet, záchody, čínskou (nikoliv ujgurskou) restauraci, ve které někdo jí, abychom mohli obsluhu přivléci k cizímu stolu a zapíchnout prst do cizího jídla, jako že ho taky chceme. Taky hledáme často tu správnou pobočku Bank of China, která nám vymění cestovní šeky.

Hledali jsme podle naší staré LP mapy i mauzolea, abychom je našli, místo vedle parku, uprostřed čínského sídliště, schované jako v labyrintu... Legrační bylo hledání zvířecího trhu, buď špatně zakresleného na mapě, nebo čerstvě přestěhovaného. Bylo to lehčí, než hledat mumie v muzeu. Rukama jsme ukázali na hlavě rohy /bučet jsme už ani nemuseli/ a už jsme jeli za sedm kaček na koňském povozu asi pět kilometrů. Abychom nebyli za úplně analfabety, mimo jiné už ovládáme znak pro mužské a ženské /záchody/. Taky znak pro sóju. Tak jsme si dnes, místo tofu sice objednali lusky s feferonkami, ale nebyly tak špatné. Lepší než posledně, kdy jsme se přehlédli a podle cizího talíře si naporoučeli vepřové kůžičky, kloubečky a kostičky v hnědé omáčce. Ale Činaní jsou prostě KUCHAŘI a i tyhle ohavnosti byly celkem chutné.

Už abychom odjeli do Pákistánu, jinak se že mě stane obézní valící se koule (píše Petr). Já se že všech sil snažím vyzrát nad 52 kg, protože všichni, kteří přijíždí z opačného směru (Pákistán, Indie) jsou dost pohublí a stále ještě trpí průjmy.