Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > Amerika > Kuba

Havana aneb zašlý lesk dávné slávy

Redakce, Eva Gassauerová / 17.06.2004

Uháníme taxíkem z letiště do centra Havany. Přilétli jsme z chladné Evropy a z otevřených okének nás příjemně ovívá nezvykle teplý noční vzduch. Kolem nás si to trandí nádherná auta z padesátých let a naše oči září do tmy. Havana však nikoliv.

Tma je snad první věcí, co člověka překvapí na dvoumiliónovém, největším hlavním městě karibské oblasti. Osvětlený byl za naší večerní jízdy z letiště až Malecón - slavná třída a promenáda při pobřeží Atlantiku, odkud je výhled na krásný havanský maják. Ostatní zákoutí odpočívají v tajuplném příšeří. Elektrické napětí na Kubě je 110V, navíc se dost šetří a elektřina se často vypíná. Zdá se, že ze zářivé a vyspělé Havany čtyřicátých a padesátých let tak zbyly snad jen obdivuhodné americké káry a nehynoucí nostalgie.

Až svítání odkrývá více z nočního tajemství. Havana se ve svém historickém jádru jeví jako dokonalý, avšak hluboko a dávno potopený koráb, jenž se vyznačuje neodmyslitelnou křehkostí. Většina obydlených a starých domů vypadá jako po válce a mnohé z nich již spadly. Na jejich místech vznikají nejčastěji parkoviště aut a rikšů. Mezi otřískanými a nestabilními zdmi se žije a dýchá, dokud to jen jde. Život ve zničeném domě často prozradí jen pověšené prádlo na starobylém balkónku, jindy je to hudba – na Kubě všudypřítomná, co dolehne skrz stěny k lidem na ulici. Naprostá většina pozoruhodných budov je pravděpodobně odsouzena k zániku. Některé z nich se sice opravují a část města je navíc pod ochrannou organizace UNESCO, ale stav Havany je natolik zoufalý, že tato podpora bohužel na záchranu stačit nemůže. Nepředstavujme si však Havanu jenom jako zchátralé a chudé město. Zatímco chudší vrstva zůstala v polorozpadlém centru, kolem se vystavila i modernější architektura a vznikly čtvrti, jako je např. Vedado, do kterých se soustředí především bohatší rodiny. Sociální rozdíly jsou tu překvapivě patrné na první pohled.

Samotný rytmus města zcela odpovídá povaze Kubánců. Nikdo se nikam příliš nehoní. Na Kubě neexistuje povinnost práce, mnoho lidí jen tak posedává a postává na ulici, kouří silné cigarety či levné doutníky a pozoruje okolní život. V úzkých šedých uličkách neustále projíždějí rikši, hojně využívané většinou Kubánců. Na větších třídách jezdí vše, co má kola – motorky, moderní auta, traktory, náklaďáky, místní autobusy, koňské povozy a již byla řeč o starých autech, mezi nimiž se objevuje nezanedbatelné množství starých českých Octávií. Většina aut slouží jako taxíky. Občas se troubí, ale rozhodně ne tak často, jako v některých latinskoamerických zemích.

Turisté zamíří do Havany nejčastěji na jednodenní výlet z dlouhých plážích asi 180 km vzdáleného Varadera. Soustředí se na několika známých místech, které znají z dokumentárních filmů a průvodců a které lze jen těžko vynechat. Neměli bychom se však nechat oklamat dokumenty či fotkami, které ukazují většinou jen ty zajímavější výřezy z tamního života. Zajímavější věci mohou být falešné. Každý si Kubu představuje bez turistů, se salsou znějící na každém rohu, se zajímavými lidmi. Ale už se nevidí, že všude chtějí například za tu linoucí se hudbu dolary. Někdy se dokážou hudebníci pěkně naštvat, když nic nedostanou. Jenže to by člověk velmi rychle vyprázdnil svoji dolarovou kapsičku, kdyby měl dát každému. Vše je na vybraných místech přizpůsobeno turistům. Mnoho Kubánců se chová a obléká tak, aby to odpovídalo představě člověka s fotoaparátem nebo kamerou a za snímky chtějí opět dolary. Třeba ty dvě v barevných šatech naparáděné starší ženské s doutníkem. Stovkám lidí zdobí fotky. Loví turisty den co den, dolar zahřeje v kapse. Havana se tak stává nechtěně pro návštěvníky muzeem. Když přijedete za pár let, potkáte na mediálně známých místech stejné lidi, hrát budou stejní muzikanti. Málokdo se na ně dívá jako na obyčejné lidi, jde o exponáty v kleci. Bohužel se tak často svět dívá na všechny Kubánce. Stačí se však zatoulat dál do uliček Staré Havany či Havany Centra, kde na člověka dýchne atmosféra opravdové kubánské metropole a kde pochopí, jak se skutečně žije.

Havana je i přes existující bídu pravděpodobně jedním z nejbezpečnějších hlavních měst na světě. Kubánci jsou hodní lidé, kterým navíc nahání velký strach totalitní systém a vysoké tresty. To sami turisté se nechávají okrást nákupem doutníků nevalné kvality od pouličních a nelegálních prodavačů. Jejich největší koncentrace je v okolí doutníkové továrny blízko Capitolu, avšak osloví člověka takřka všude.

Krásná „perla Karibiku“ chátrá, padá a mizí před očima, ale přese všechno je jedním z nejkrásnějších měst na světě a navštívit ji rozhodně stojí zato. Pokud se na ni chcete podívat z výšky, zavítejte do domu Bacardi ve stylu art deco, který se nachází v blízkosti Hemingwayem proslulé restaurace Floridita. Tento jedinečný výhled vyjde na dolar a s největší pravděpodobností se tam setkáte jen se čtenáři tohoto článku.