Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Do Alžírska a zpět

Fotbalisté a hostitelé

Jiří Kratochvíl / 17.06.2010

V Alžírsku jsem měl možnost strávit tři týdny. Před odletem jsem o této zemi hodně četl, ale stejně jsem si vše představoval trochu (nebo úplně) jinak. První překvapení na mě čekalo hned před přistáním v hlavním městě. Původně jsem čekal již od severu poušť, ale opak byl pravdou. Sever země je zelený, se zasněženými vrcholky Velkého (Severního) Atlasu. Směrem do vnitrozemí se krajina změnila v jakousi buš, ta se postupně změnila zas v poušť. Celkově jsme v této rozmanité zemi najezdili autem kolem 3000 km.

Alžír

Alžír je typické velkoměsto s více než 2 miliony obyvatel, s ruchem a shonem, moderními, ale i tradičními obchůdky, souky. Alžír byl založen zhruba kolem roku 944 a v moderní době, v roce 1830, byl obsazen a kolonizován Francouzi. Hlavním městem je až od roku 1962. Obyvatelstvo hlavního města se v posledních 40 letech zněkolikanásobilo, dnes zde žije kolem 2,5 milionu lidí. Ti jsou otevření cizincům a zahraničním vlivům, zvlášť v porovnání s oblastmi na jihu. V současné době se v hlavním městě dokončuje trasa metra, o jeho výstavbě bylo rozhodnuto v roce 1981 a původně mělo mít pět stanic. Trasa zatím dokončena nebyla. Za prohlídku v Alžíru stojí určitě římské ruiny, hlavní pošta (postavené v neomaurském stylu) a pomník neznámého hrdiny (Maquam E’chahid), který se tyčí nad celým městem.

Fotbalové nadšení

Hned druhý den po příletu se hrál fotbalový zápas Alžír – Egypt, a jestli někdo tvrdí, že některý z evropských národů je fotbalový, ať se jede podívat na fotbal do arabské země. Dva dny před zápasem bylo celé město v barvách alžírské trikolory, všude vlajky, všude hrála oslavná alžírská hudba, všude pomalovaná auta, obličeje lidí. Kluci jezdili po městě na střechách aut nebo úplně zastavili hlavní tah z centra k přístavu, tancovali mezi auty a vyzývali k ovacím. To se skutečně jen tak nevidí. Bohužel tento zápas Alžírsko prohrálo, ale vzhledem ke stejnému počtu bodů s Egyptem se zápas opakoval o pár dní později na neutrální půdě v Súdánu. Do Súdánu na druhý match stát vypravil 30 letadel zdarma pro všechny, kteří měli zájem letět a podpořit národní mužstvo. V tomto zápase Alžírsko vyhrálo a postoupilo tak na MS 2010. V tu dobu jsme již byli 700 km ve vnitrozemí, v oáze zvané Touggourt. Po triumfálním vítězství snad nikdo asi tři dny nepracoval. V ulicích se slavilo ve velkém. Pořád dokola. Celou noc jezdily jakési alegorické vozy oseté fanoušky s ohnivými spreji a vlajkami. Prostě všichni bez rozdílu pohlaví nebo věku žili jen fotbalem, vše v tuto dobu bylo vedlejší. One, two, three viva l’Algerie znělo všude.

Touggourt a místní strava

Touggourt je rozlohou malé pouštní město, přesto v něm žije okolo 40 000 obyvatel. Příjezd do centra lemují po obou stranách palmové háje. Život zde je klidný, nikdo nikam nespěchá. Co mě velmi mile překvapilo, byla opravdová a srdečná pohostinnost místních lidí a rodiny, u které jsme bydleli. Alžířané jsou vynikající hostitelé a ženy výborné kuchařky. Z tamní kuchyně nebylo nic, co by nebylo chutné, vše skvěle připraveno. Maso hutné a měkké, couscous výborný. Všeobecně se zde jí hodně těstovin, ale v jiné podobě, než jak je známe my. Jsou podobné spíše právě couscousu, než nám známým italským druhům. Cestou do této pouštní oázy jsme se stavili na skvělých beraních játrech na grilu, ty musíte vyzkoušet…

Touggourtské zajímavosti

V tomto malém pouštním městě je hned několik zajímavostí. V samotném centru Touggourtu najdete pomník na památku první automobilové výpravy po Africe na trase Touggourt. Jedním z členů expedice byl André Citroën, zakladatel automobilky Citroën. Nedaleko od pomníku se nachází starý hřbitov králů, kteří sem přišli v dávných dobách a usadili se zde. V samotném centru městečka najdete vyhlášenou školu ručního vyšívání. Škola je umístěna v hezké budově s dvorem a bohatou zelení. Lze zde zakoupit všemožné ručně vyšívané šály, ponča, ubrusy… Samé krásné a kvalitní věci. Místní říkají, že když saudsko-arabský král viděl kvalitu a pestrost těchto výrobků, koupil veškeré zboží a chtěl pracovnice této školy převést do své země, aby pro něj pracovaly. Tradice však zůstala v Touggourtu a věhlas této dílny je znát skutečně po celé zemi.

Hnutí ZAOUIA

Nedaleko Toggourtu se také nachází věhlasná škola koránu a sídlo hnutí ZAOUIA. Jedná se o islámské hnutí, které se snaží pomáhat chudým a vyučuje islám (ale nejsem si zcela jist, zda stejný, který se káže v c elé zemi). Dokonce je zde celé jejich městečko s vlastní mešitou, která je postavena na krásném, malém a velmi romantickém náměstíčku. Zde se nachází i hrobky s ostatky zakladatelů tohoto spolku. Do hrobek je vidět z venku, takže si interiér můžete v klidu prohlédnout.

Svátek Eid al-Adha

V Touggourtu jsme měli také možnost prožít v příjemném rodinném prostředí svátek zvaný Eid al-Adha [laíd], největší muslimský svátek. O tomto svátku muslimové na celém světě obětují berana nebo ovci. Jednu třetinu masa si nechají, třetinu dají rodině, která nemá prostředky na pořízení vlastního berana, a poslední třetinu rozdají c hudým. Pro představu, cena berana se pohybuje okolo 26 000 dinárů, ovci pořídíte o něco levněji. Průměrný reálný plat v Alžírsku je na hranici 25 000 dinárů.

Náš beran

Našeho berana jsme přivezli v kufru auta, s váhou okolo 30 kg to byl pěkný kousek. Ráno na laíd jsme čekali na řezníka, který zabíjel u sousedů. Když na nás přišla řada, vše probíhalo velmi rychle. Rád bych tady popsal celý, velmi zajímavý, postup, ale raději kvůli slabším povahám popis vynechám. Po rozporcování se nechala z berana odkapat krev (muslimové totiž jedí jen maso, které je zcela bez krve, tzv. halal). A začalo se grilovat. Beraní játra s kousky masa jsou exkluzivní, vůbec z nich není cítit pachuť jako z jater drůbežích.
Laíd je svátek setkávání se s rodinou. Po grilování v úzkém kruhu nejbližší rodiny odcházejí muži do mešity, poté začíná návštěvní maraton. Navštěvuje se celá rodina, která je v arabském světě skutečně veliká.

El Oued

Asi 70 km od Touggourtu je městečko zvané El Oued, město kopulí. Jedna z kopulí patří i bývalému křesťanskému kostelíku, který je však v současnosti předělaný na mešitu. Místní souk (trh) je pravý, nefalšovaný. Je o něčem jiném než v Tunisku nebo Egyptě, kde se všechno dělá pro cizince. Alžírsko je cestovním ruchem poměrně nedotčená země, a proto je možnost zde vidět život v jeho pravé podobě, nic vyumělkovaného a uměle vytvořeného pro cizince. Cestou do El Oued máte možnost opět vidět krásné duny ze světlého písku, místy porostlé křovím nebo pouštní trávou. A pozor – mezi dunami uvidíte i zemědělská pole se zavlažovacím systémem, odkud pochází opravdu krásná a velká zelenina. Vše zřejmě funguje tak, že se do písku naveze úrodná půda společně s hnojivem. Zelenině se tam očividně daří.

2. Pentapolis Ghardaia a římské ruiny v Timgadu

Půl roku v Africe
Africa Expedition 2007
Afrika stopem
Pentapolis Ghardaia a římské ruiny v Timgadu

Přečteno 14871x