Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Nordkapp na kole

Dánsko-německé srovnání

Miroslav Šlegl / 9.01.2008

Většinou jedeme po pobřeží a přes Göteborg se dostáváme do Helsingborgu, kde se trajektem přesouváme do Dánska. Stan stavíme uprostřed lesa vzdáleného asi 25km od Kodaně. Počasí je konečně pravé letní a můžeme si několik dní v řadě vychutnat jasnou oblohu a mírný vítr.

Do centra Kodaně přijíždíme bez problémů, díky dokonale značeným cyklostezkám přes celé město. Žádné potíže s průjezdem a návštěvou památek nemáme, navíc Kodaň je krásné historické město, jedno z nehezčích na celé naší cestě. Ostrov Sjaeland, na kterém se Kodaň nachází, projíždíme až na jih, kde se přes most ocitáme na dalším dánském ostrově Lolland. Krajina je převážně bez lesů a díky otevřeným polím se do nás vítr pěkně opírá. I přesto se náš denní průměr kilometrů pohybuje šplhá ke 150. Můžeme tak po pár dnech ladně přejet hranice do našeho posledního státu - Německa.

Německá facka

Po cyklisticky ideálním Dánsku je pro nás Německo ohromný šok. Četné dálnice a dálniční značení nám výjezdy z velkých měst příliš neusnadňují. K tomu se přidává neochota místních lidí a nerespektování cyklistů na silnici. Bezdůvodné troubení a narážky řidičů s odstupem času ani nevnímáme a německé cyklostezky plné střepů a klacků se snažíme respektovat jak to jen jde. Díky tomu, že hlavní cíl Skandinávii máme úspěšně za sebou a Německo nám vůbec nesedlo a nepovažujeme jej za nutné, vynecháváme Hamburg i Berlin a prcháme nejkratší cestou na naše hranice. Německý odpor trošku upadá v Drážďanech, které jsou nádherné a po labské cyklostezce nás překvapí krásná projížďka. I když někdy nad použitým povrchem nechápavě kroutíme hlavou. Každý zhruba půl kilometr, kdy je asfaltová cyklostezka zkřížena další cestou, jsou místo asfaltu využity kočičí hlavy. Hrůza.

České kilometry

Poslední ráno v zahraničí jsme si naplánovali, že na hranice dojedeme ve 4 hodiny odpoledne a to nám na minutu přesně vychází. Důležitá uvítací fotka a prohození pár českých slov s celníkem je dokonalou vzpruhou. Ten den dojíždíme po 195km do České Lípy. Kemp v Holanech splňuje přesně to, co požadujeme. Objednáváme si pivko, první jídlo, kofolu, druhé jídlo, další maličkosti a další pivko, nad čímž majitelka jen kroutí hlavou. Pro nás je to jeden z mála večerů, kdy jídlo kupujeme už hotové. Podle mapy to máme domů ještě 360 km, což je záležitost na dva dny. Další den se ve Vysokém Mýtě dovídáme informaci o kempu, který však již neexistuje. Na blízkém letišti se v těchto dnech pořádají závody v létání a kolem ranveje je postaveno mnoho stanů. Pořadatel závodů nám zadarmo dovoluje postavit stan někde mezi soutěžícími.

Vítací sbor

Ráno nám vítr fouká do obličeje, ale vidina domova, večeře a vlastní postele nás žene dopředu. V Prostějově se vítr díky nedaleké bouřce otáčí a my máme před sebou 60kilometrovou rovinu s větrem v zádech. Na náměstí v Uherském Hradišti přijíždíme přesně v 8 hodin večer a mile nás překvapují všichni naši známí, kteří na nás již čekají. Naše kola, až na pár defektů a prasklých drátů v zadním kole, nás přivádí po 50 dnech(22 dní v dešti) a 6050 ujetých kilometrech do cíle a tak končí náš velký sen a celá cesta.