Čupování v Uruguayi

Běžný domek v Uruguayi je betonová krychle bez kamen, jen ti bohatší topí elektřinou nebo dřevem z dovozu. Vaří se na propan-butanu. Kalabasa (španělsky calabaza) s maté, přírodní nádobka z tykve naplněná čajem z listů Cesmíny paraguayské, tak slouží i jako kamínka, na kterých si lze ohřát alespoň ruce. Čeští přistěhovalci za první republiky měli pro cucání maté speciální výraz – "čupování". Bombille,  násosce se sítkem z bílého kovu nebo ze stříbra, říkali "čupovačka".

Uruguayské zvyklosti

V Uruguayi je doposud celodenní popíjení maté velmi rozšířeno. Můžete zde potkat klábosící muže v parku nebo muže na procházce s kalabasou v jedné ruce a s termoskou plné horké vody v ruce druhé. Z termosky si podle chuti dolévají horkou vodu. Nová dávka se nevypije naráz, ale postupně se ucucává. Vylouhované lístky se nevyhazují, ale zalévají znovu a znovu. Pokud dojde voda, v nejbližší hospodě ji ochotně a zdarma dolijí. Kalabasu má každý svou, nenechává se kolovat jako v jiných zemích. Ženám není popíjení maté na ulici dovoleno a porušování tohoto pravidla je známkou lehčích mravů.

Maté nádobíčko

Kalabasy se v přírodním provedení prodávají za pár drobných. Malované, popřípadě vykládané bílým kovem nebo stříbrem bývají dražší. Většina kalabas má rovné dno, aby se daly postavit. Po rodičích mám doma i  kalabasu oválnou, ze které kdysi pili dělníci na stavbách nebo pastevci. Nedala se postavit, a tak se muselo napřed všechno dopít, než se mohlo jít znovu pracovat. Některé dnešní kalabasy mají přímo na sobě drátěné stojánky, což využívají hlavně řidiči náklaďáků. Na delší cesty autobusem (vlaky v Uruguayi nemají) si s sebou domorodci berou speciální tašku, do které se vejde vše potřebné: termoska, kalabasa, bombilla, krabička se suchým maté a lžička na nabírání. Tradičně by lžička měla být buď stříbrná, nebo z odříznutého konce kravího rohu. Taška na potřeby k pití maté je z tvrdé vydělané a na vnější straně hlazené kůže s vytlačenou nebo vypálenou ozdobou. Lehčí, dámská verze, je z koženky. Trochu se podobá sotůrku, v jakém se nosí láhev vína na Slovácku.
Bombillu si můžete koupit, nebo jednoduše vyrobit. Stačí si uříznout větvičku bambusu o vnitřním průměru asi 7 mm těsně pod kolínkem, nad kolínkem vypálit několik malých dírek, nechat vyschnout a můžete ji používat. Jen ji po každém napití vytáhněte a odložte, aby do sebe příliš nenatáhla vodu, pak praská.

Příchutě a značky

I když se maté vyrábí z jednoho druhu rostliny, v obchodech najdete mnoho variant. Většinou se prodává v kilových balících. Proto trvá poměrně dlouho, než se propijete k té své značce. Pravověrní si potrpí na maté čisté, bez příchuti. Sladit si maté může podle nich jen barbar nebo Americano, což vyjde v jejich očích nastejno. V Evropě si můžete koupit maté dovezené většinou z Paraguaye. Na pohled se dost liší od toho, co lze vidět v Uruguayi. Paraguayské je jakoby z rozstříhaných lístečků, jednotlivé kousíčky jsou lesklé a skoro stejně velké. To v Uruguayi nám připadalo, jako kdyby někdo smetl všechen prach, co zbyl po sušení, a nasáčkoval jej. Po rodinném testování jsme se shodli, že maté s různou vůní nám vůbec nechutná a mezi nejhorší jsme zařadili maté s kávou. Když nám naše uruguayské zásoby doma docházely a museli jsme přejít na maté z našich obchodů, míchali jsme si ho alespoň s posledními zbytky toho uruguayského, abychom si prodloužili tu pravou uruguayskou chuť. Dnes, když staré zásoby nejsou, čupujeme jen občas. Vypít za den dva litry už  nedokážeme.