Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Na kole do Číny a zpět

Čínští mravenci a odstřely

Radek Červinka / 22.01.2004

Zdejší lidé jsou neuvěřitelně pracovití, od časných ranních hodin až do soumraku jsou na svých políčkách a i když se zdá, že je vše hotovo, že nezbývá než čekat na úrodu, nějakou činnost si vždy najdou.

Byli jsme překvapeni, když se o půlnoci zjevil v poli traktor a Číňané z něho začali skládat náklad.
Nikde v Asii ale nenaleznete takové rozdíly v životní úrovni, jako právě zde. Města v nížinách, ta se mohou měřit s Evropou. Každý má u pasu pager, v ulicích jsou k vidění nejmodernější automobily japonských značek, ve výkladních skříních naleznete plný sortiment moderního zboží, mobilní telefony, počítače. Obávali jsme se, že v Číně bude problém s přístupem na Internet, ale v každém větším městě bylo možné najít kavárnu, kde stála hodina připojení pouhých 10 Kč, tj. 2 yuany. V horách je ale vše jinak, zde vládne středověk. Značná část obyvatelstva je na první pohled dementní, vládne zde špína a bída. Nevěřil bych, že na počátku 21. století se kdekoliv ve světě lidé živí tím, že s krumpáči v rukou vyráží do uhelného dolu, malé černé díry po kolena plné vody, jen provizorně zpevněné dřevěnými výztuhami. Celé kopce v uhelných oblastech byly takto provrtány, celé vesnice se živily tímto primitivním způsobem. Vykopané uhlí pak v nůších snášeli do nížiny či většího města prodat.
Stejně jako uhlí, překvapilo nás ruční přesévání písku. Snad každé říční koryto bylo plné lidí, kteří se sítem a lopatou od rána do noci přesívali říční písek a štěrk, lopatou ho poté naházeli na korbu nákladního vozu, aby tak vydělali nějaký yuan pro svoji početnou rodinu. V horách ručně lámali kámen, poté ho kladívky roztloukali a na malých nákladních trojkolkách odváželi prodat.
V yunanských horách jsme se vydali po silnici, kterou se vláda rozhodla zmodernizovat. A jelikož techniky je málo a Číňanů hodně, rozmístí se po celé, více jak 100 km dlouhé trase dělníci, vybaveni tím nejnutnějším. Každá parta má za úkol svůj kus silnice. Nejdříve dochází k odstřelu okolních skal, ze kterých se ručně nadělá několik druhů kamení. Z velkých kusů se staví postraní zíďky, další tvoří podklad, ještě jemnější vyšší vrstvy podkladu, až přijde na řadu písek a asfalt. Tolik štěstí jsme ale neměli, a tak většina naší cesty byla provázena nadávkami, když jsme museli táhnout kola po vrstvách nesjízdného štěrku. Úsměvné to občas bylo i s odstřely, když mladíci, hlídající silnici a zastavující dopravu spatřili takové exoty, často se nezmohli ani na mávnutí praporkem a nás pak zabrzdil vyděšený křik některého z pyrotechniků či přímo výbuch. Problém byl v této oblasti i s nocováním, dělníci stáli u silnice až do noci. A když jsme si již místo našli, již brzy ráno, těsně po složení stanu, kolem nás proletěli první kameny z časných odstřelů.
Dalším typem krajiny jsou průmyslové oblasti, zejména podél Žluté řeky. Je to naprostá katastrofa, děs, nepředstavitelná hrůza. Skrze mračna temného dýmu není přes den vidět slunce, zelené se stává šedým, těžené hory mizí před očima, řeky jsou mrtvou mozaikou chemických prvků. Puch hnaný větrem čicháme ještě kilometr.
Ekologie je jeden z největších asijských problémů. V Evropě jsme si během dlouhého průmyslového rozvoje mohli postupně uvědomovat jeho dopad, docházelo k veřejné osvětě a protestním akcím prvních Don Quijotů.