Rady na cesty |
> cesty s dětmi > doprava > nebezpečí > nedej se > praktické > ubytování |
Vybavení |
> jak vybrat > literatura > materiály > novinky > testovna |
Turistika |
> cyklo > expedice > hory > lyže a sněžnice |
Práce v zahraničí |
> zkušenosti |
On-line cesty |
> seriály > blogy > humor |
Nejčtenější články |
Novinky emailem |
Partneři |
Královédvorsko www.Cottage.cz
|
ČR | Afrika | Amerika | Asie | Austrálie a Oceánie | Evropa | Stř. východ |
Lucie Kinkorová / 15.02.2006 |
Stopem s vojáky se dopravujeme do kláštera Likir. Vojenských aut jezdí po Kašmíru tisíce. Je tu spousta vojenských základen a táborů kvůli sporné hranici s Pákistánem. Vojáci mají zřejmě rozkaz pomáhat místním, kteří je nemají příliš v lásce, jak jen mohou, takže jsou spásou všech místních i zahraničních stopařů. Díky vojákům je také Ladak protkán slušnou sítí dobře udržovaných silnic a silniček. |
V Likiru je socha obrovského (asi desetimetrového) sedícího „pozlaceného“ Buddhy pod širým nebem před klášterem. Je zřejmě nová a má v zádech zabetonovaná různě velká stupátka vedoucí Buddhovi až na hlavu, ale v poledním slunci, které má kolem sebe kulatou duhu (haló efekt?) je velmi působivá. Odmítáme pozvání na oběd (jsme zváni gestem z ploché střechy hlavní klášterní budovy od mnicha, který tluče do gongu, že je jako oběd) k mnišským pohlavárům, že si jen něco dáme v místní čajovně. Sledujeme šipku Tea. Místo v čajovně končíme v mňášecích čtvrtích. Po travnaté stráni pod velkými stromy poskakují houfy maličkých mňášků a všude mezi stromy jsou natažené šňůry, na kterých se suší vypraná červená mňášecí roucha. Na vrcholu si sedá asi padesát mňíšat na osezené dřevěné palety do tureckého sedu, plechové misky a lžíce v rukách. Ostatní mníšata vždy po dvou přináší kýble s vařenou zeleninou a maxi hrnce s rýží a kydají to mníšatům do misek a rozlévají jim čaj do nerezových kalšíků z velkých na ohni očazených hliníkových konvic. Všechno má na povel starý mnich s děravými hnědými vlněnými ponožkami, který si srazil ve stínu tři palety a pochrupuje na nich. Fotím mníšata dostávající oběd. Když si ušatí mníšci s vyholenými hlavami přehazují zeleninu z misky do misky, spící-bdící mnich mručí a hází po nich kamínky. Pak vstává a přikazuje jim, ať nám donesou talíře. Dostáváme obr maxi porci. Ještě dostáváme výbornou hrušku. Děkujeme a loučíme se. Taková hruška je pro nás po půl roce v Etiopii dokonale exotickým ovocem, stejně jako jablko nebo třešně či čerstvé jahody. Mňášata pečlivě omývají nerezové nádobí v potůčku. Každý své.
|
|
Přečteno 806x |
Komentáře |
Přidat komentář Vypsat označené komentáře Vypsat všechny komentáře Zobrazit všechny chronologicky |
Poslat odkaz Tisk Zpět |
| ||
Střípky |
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu |
Komerční sdělení |
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo |
Štěrba nabízí: |