Celokožené pohory Alaska Han Wag

Kvalitní bota je jednoduše základ a jejím pečlivým výběrem můžeme ovlivnit naši dětskou radost z poskakování na horských stezkách a úbočích.

Najít kvalitní pohorku, která by vyhovovala širokému rozsahu zájmů, není nic jednoduchého. U někoho se může jednat o zcela nadlidský úkol a celý život stráví bloumáním v „outdórových šopech“ a zkoušením té pravé botky. Po dlouhém rozmýšlení a studiu různých outdoorových časopisů padlo mé oko na celokožené pohory Alaska Gore od firmy Han Wag. S radostí jsem tak zaplatil 5500 Kč za robustní boty s pořádným outdoorovým nádechem a těšil se na první „puťák“. Varování kamarádů, abych si dal na neprošlápnuté boty pozor, jsem se jen tiše smál. Pár puchýřků se sice objevilo, ale to jsem připisoval změkčilé noze, než tvrdé botě. Rozhodně jsem byl s Alaskami navýsost spokojen. To se nezměnilo ani po dvou letech nošení.

Jedná se o vysoké celokožené robustní pohory s minimem švů. Bota je ušita prakticky z jednoho kusu kůže. Výrobcem jsou zařazeny do skupiny B/C - je určena hlavně do vysokohorských podmínek. Podrážka je vibramová, spodní část kůže chrání proti kamenům a vodě zvýšená gumová obsázka přetažená i přes špičku. Komín boty je zakončen měkčí kůží s dýchacími otvory, na vnitřní straně je zhruba 5 cm široká měkoučká kůžička pro lepší odolnost boty. Zbytek vnitřku pohor je potažen látkou, membránu zastává gore-tex. V oblastech kotníků jsou umístěny vycpávky, takže bota skutečně pohodlně sedí na noze. Jazyk je anatomický. Díky výšce boty slouží k dotažení 4 druky místo obvyklých tří. Na zadní straně komínu je umístěno tzv. „perské oko“, nezbytná vychytávka pro podobně vysoké boty. Oko je tvořeno měkčí kůží, která usnadňuje ohyb komínu směrem dozadu a tím slouží k lepšímu nášlapu a šetří achilovku. Součástí pohor jsou také dlouhé tkaničky, které se doposud nepřetrhly.

Jak jsem se zmínil, bota je ušita z jednoho kusu kůže. To je sice paráda, nehrozí roztřepení švů a bota je odolnější, ale…. Při nošení se musí počítat s tím, že bota je ze začátku méně pohodlná a kůže se musí přizpůsobit tvaru nohy. To vede k lehkému zvrásnění kůže např. pod kotníkem nebo v ohybu. Po tomto „zohyzdění“ se vzhled kůže prakticky nezměnil a zůstává stejný dodnes.

Podrážka s hrubým dezénem drží na suchých kamenech jak přibitá, na mokrých občas uklouzne, v bahně totálně ujede a na vodě neplave. Nic, co by se nedalo čekat. Opotřebení vzorku není nijak drastické, jen na patě a špičce dochází k viditelnému obrušování.

Podle zařazení do vysokohorské turistiky je jasné, že bota je dostatečně tvrdá, ale stále lehce ohebná. Přesto na vycházky po asfaltových cestičkách skutečně nedoporučuji. Díky tuhosti podrážky je možno na boty přidělat řemínkové mačky a zdolávat zasněžené vrcholy.

Pokud jsem někdy pochyboval, zda jsem si neměl koupit levnější model, mé výčitky rozptýlilo nasazení bot do „skutečného“ terénu. Boty poskytují velkou oporu kotníkům, při zatížení špičky nebo hran se bota nekroutí, ale poslušně drží. Tvrdá špička zaručí ochranu prstů před nečekanými kameny, případně i před nepřejícími spoluobčany. Při letních výpravách jsem vždy nosil dvoje ponožky (jedny slabé, druhé silnější trekové) a nemohl jsem si stěžovat. Noha sice byla částečně zapařená, ne ale tak, aby se to nedalo vydržet. V zimě jsem vyměnil slabou za silnější a nohy byly jako v bavlnce.

Nepropustnost (neplést s neprodyšností!) je u Alasek výborná, jen jednou se mi stalo, že mi do bot nateklo (noční můra všech, co mají goráč). Membrána zřejmě povolila během deště a půldne chůze ve vodě. Boty už předtím byly několik dní ve vlhku, ale také mohlo natéci horem (neměl jsem návleky). Od té doby je v botkách sucho a já se zase cítím jistý a sebevědomý (all day).

Nechci se pouštět do skoro až filozofické diskuze na téma „membrána, ano či ne?“, ale měl jsem už možnost vyzkoušet oba typy, proto se je pokusím v rychlosti popsat. V zásadě se odvážím tvrdit, že membrána (myslím gore-tex) je schopna mnohem déle odolávat vodě, než samotná kůže. Kůži můžeme sice pořádně naimpregnovat, pomazat sádlem nebo voskem, tím se ale omezí prodyšnosti a z botek máme rázem saunu. Kůže u bot s membránou má jen částečnou hydrofobní úpravu (odpuzuje vodu), proto hlavní funkci vodonepropustnosti plní membrána, která je částečně prodyšná. Po delším pobytu ve vlhku nebo vodě se kůže sice nasákne, ale vnitřek boty zůstane suchý. Membránové boty se samozřejmě také musí impregnovat, buď sprejem nebo speciálním voskem na kůži s membránou. Bohužel membrána se časem může poškodit a nám nezbude nic jiného než pořádně mazat a mazat. Přesto bych si pohory bez „goráče“ nepořídil. Při správné tvrdosti podrážky a péči o kůži je narušení membrány otázkou několika let, během kterých se voda do bot dostane jen ojediněle (a možná jen vrchem).

Boty mi budou sloužit třetím rokem. V létě se mnou kromě českých hor několikrát byly na Slovensku a naposledy také ve Skotsku. V zimě je využívám při jakémkoliv výletu mimo město. Po dřívějších zkušenostech s jinými modely (hlavně Aku) je mohu jedině doporučit. Jedinou „nevýhodou“ je jejich vysoká cena, ale to už si každý musí zvážit sám.

Cena: 5590 Kč (po slevě zhruba 5200 Kč)
zakoupeny v březnu 2003
více podrobností na http://www.hanwag.de/produkt_d.lasso?-KeyValue=33481
k impregnaci bot používán Leather Conditioner od Granger´s

Tento příspěvek získal cenu TESTOVNY od firmy ACRON.