Bunda Pinguin Parker z materiálu Gelanots

Materiál Gelanots

Parker je ušitý z materiálu Gelanost XP japonské firmy Tomen. Jedná se o polyuretanovou membránu, pracující na zcela odlišném fyzikálním principu než třeba známější Gore-tex. Gelanots je neporézní - k zajištění difúze vodní páry tedy nevyužívá systém mikrokapilár, ale hydrofilní síly, které na vnitřní straně membrány vodu "nasávají" a na vnější straně ji "vydechují". Oponenti někdy namítají, že tento proces není dostatečně účinný, zvlášť pokud není na obou stranách membrány dost velký teplotní a vlhkostní gradient. Srozumitelněji řečeno: otázka je, zda bude transport vody fungovat i v případě, že je venku větší horko a mokro než pod bundou. Podle zastánců má naopak neporézní membrána velkou výhodu v tom, že se  nemůže ucpat špínou, solemi a zbytky pracích prostředků. V Gelanotsu navíc nejsou žádné mikrokapiláry, které by se při namáhání v tahu mohly roztáhnout a začít propouštět vodu.
Gelanots funguje podobně jako buněčné membrány živých organismů. Výrobce jej přirovnává k lidské kůži, která je schopna reagovat na změnu teploty. Pokud se člověk při zvýšené námaze v bundě zahřívá, stává se membrána více prodyšnou. Tento efekt jsem sice nepozoroval, ale i tak jsem s materiálem více než spokojen. Už základní prodyšnost (20 kg vody na čtvereční metr za 24 hodin) je totiž zcela postačující. Při běžné chůzi tělo produkuje až 10 kg potu/M2 za den, při extrémní námaze až 35 kg. Základní prodyšnost bundy Parkeru tedy leží někde uprostřed tohoto intervalu, což odpovídá požadavkům při naprosté většině outdorových aktivit. V chladném tatranském počasí bunda bez problémů "stíhala" i při chůzi s báglem do kopce. Výraznější potíže s nedostatečným odvodem potu jsem měl jen při použití Parkeru v dusném tropickém klimatu, kde jsem s tím ale počítal. Když se totiž člověk potí "jako dveře od chlíva" i v bavlněném tričku, nelze čekat zázraky. I sebelepší bunda pak funguje jen jako dobrá pláštěnka.
Deklarovaná hodnota nepromokavosti Gelanotsu (20 metrů vodního sloupce) je sice poloviční než například u Gore-texu XCR, ale ani v prudkém dlouhotrvajícím lijáku se mi nikdy nestalo, že by bunda někde protekla. Držela i na silně namáhaných místech pod popruhy batohu.

Odvětrání

Každou technickou bundu se člověk musí naučit správně odvětrávat podle momentální potřeby. Prodyšnost Parkeru se dá výrazně zvýšit otevřením větracích otvorů pod pažemi a také rozepnutím zipů velkých horních kapes. Ty jsou zevnitř ohraničeny jen síťovanou podšívkou, takže fungují jako přídavné větrání. Zvenčí jsou chráněny légou, takže ani při větrání v dešti nehrozí zatékání.

Střih bundy

Promyšlený střih Pinguinu nezapře silnou inspiraci legendární bundou americké armády M-65, na kterou ostatně odkazuje i název. Nemyslím to nijak zle - některé věci jsou prostě tak dokonalé, že nemá cenu snažit se je vymýšlet jinak. Vnitřní zip umožňuje vepnout flísku od stejné firmy, čímž se Parker změní v plnohodnotnou zimní bundu. Nemá sice protisněhovou zábranu, to ale přiliš nevadí. Většina uživatelů by ji totiž stejně nevyužila.
Někteří jiní výrobci se rozloučili s kapucemi ukrytými v límci s odůvodněním, že by je z kapacitních důvodů museli "ošidit". Parker je výjimkou. Jeho kapuce má přitom veškerý komfort včetně dešťového štítku a možnosti podélného zúžení. Při zapnutí suchých zipů skryje obličej až nad ústa, což člověk ocení v ledovém vichru. Bunda za to sice "platí" robustním límcem, ale to není na závadu. Uživatel má aspoň lépe chráněný krk.

Nedostatky

Parkeru bych vytkl snad jen dvě drobnosti. První jsou dost malé spodní kapsy, druhou je krejčovské zpracování detailů. Bundu jsem doma musel prohlédnout a ostříhat z ní čouhající konce nití - nešlo ale o závadu funkční, jen estetickou.

Závěr

Kromě výše popsaných výhod pro Parker mluví také cena, která je oproti srovnatelným bundám z Gore-texu zhruba poloviční (na www.holan.cz za 4280 Kč). Vůbec to ale neznamená "lacinost". Za míň peněz člověk získá velmi kvalitní univerzálně použitelnou technickou bundu, jejíž parametry jsou přitom plně srovnatelné s konkurencí.

Tento příspěvek je zařazen do 4. kola soutěže TESTOVNY o ceny firmy ACRON.