Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > Asie > Čína

Buddhové a pandy v čínském Chengdu

Redakce, Madh / 1.07.2008

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a možná ještě víc… Takto začíná jeden oblíbený český večerníček, ale stejně tak by mohlo začínat i naše vyprávění o čínském Chengdu. Protože jsme nechtěli zažít tuctovou dovolenou někde u moře, vydali jsme se do daleké země, do čínské provincie S-čchuan, konkrétně do desetimilionového města Chengdu.

Vítejte v komunismu

Po deseti hodinách přímého, leč vyčerpávajícího letu z Amsterodamu, jsme přistáli prakticky na prázdném letišti. Žádný hluk, stres, davy lidí, nic takového. Trochu nás zarazila i nutnost vyplnění jakéhosi podivného dotazníku s otázkami typu: za jakým účelem jste přijeli, kolik peněz s sebou vezete, jaký je váš zdravotní stav atd. Zkrátka jsme zapomněli, že jsme zavítali do stále ještě komunistické země.

Procházka parkem

Chengdu je město veliké a má co nabídnout. Na zhlédnutí těch nejvýznamnějších pamětihodností budete potřebovat několik dní. Za návštěvu určitě stojí centrální parky, jež jsou místním obyvatelstvem navštěvovány v hojném počtu. Vstupy se pohybují kolem 60 jüanů. Nejde však o klasické parky se zelenými trávníky, dětskými hřišti či cyklostezkami, na které jsme my zvyklí. Jde o areály plné stromů, klikatících se cestiček a starých chrámů.

K hlavě Buddhy

Pakliže nechcete setrvat jen na jednom místě, vydejte se k soše Buddhy do města Le-Šan. Jde o největší sochu Buddhy na světě, je vytesaná do skály a svojí výškou vzbuzuje údiv. Nejdříve můžete vystoupat k Buddhově hlavě a k chrámům na vrcholu hory. Upozorňujeme však, že jde o namáhavější výstup. My ho podnikli v čase oběda při 42 stupňové teplotě a vícekrát bychom se k takovému činu neodhodlali. Oblečení jsme mohli ždímat, dusno a vlhko bylo jako v prádelně. Také můžete využít nabídku vyhlídkové lodi, dojet si k soše pohodlně zdola a za 50 jüanů se můžete kochat pohledem na tento osmý div světa.

Pandí cirkus

Za návštěvu stojí také chovná stanice pand velkých. Nachází se v horách asi čtyři hodiny od Chengdu, je nutné se však připravit na značně svízelnou cestu. Asi 20 kilometrů před stanicí se silnice změní v tankodrom, na kterém pracují dělníci. Tlumiče v automobilu můžete po absolvování této cesty vyměnit a z těch neustálých otřesů se připravte na pořádnou žaludeční nevolnost. Na konci cesty však budete odměněni přímo královsky – při pohledu na spoustu hrajících si pandích medvídků

budete mít slzy dojetí na krajíčku. Za 500 jüanů budete mít dokonce možnost vyfotografovat se s jednoroční pandou, což připomíná pouliční atrakci, ale pokud uvěříte, že vaše peníze zlepší podmínky pand držených v zajetí, nemusíte si nic vyčítat. Pandy jsou už zvyklé a nejsou agresivní. Než se však budete moct octnout tváří v tvář této hravé šelmě, musíte vyplnit čestné prohlášení, že jste zdraví, že nejste nositeli žádných bacilů, a následně projdete povinnou dezinfekcí. Po této obstrukci se budete mít možnost na pouhých 20 sekund přitulit k tomuto zjevně velmi ochočenému zvířeti. Ve stanici můžete dále vidět přípravnu potravy, inkubátory s pandími miminky a výběhy. Mláďata jsou neuvěřitelně hravá a nápaditá, ve výběhu mají houpačky, míče, kbelíky, ale samozřejmě nejraději dovádějí s ošetřovateli. Dospělí jedinci už tak vstřícní nejsou.

Průvodkyně nad zlato

Ještě před odjezdem do Chengdu jsme se přes internet seznámili s jednou studentkou anglického jazyka, která se nám nabídla coby průvodkyně. Nejdříve nám to přišlo zbytečné, cizí jazyky ovládáme, mapy jsme si obstarali, ale po zralejší úvaze jsme dospěli k názoru, že člověk nikdy neví, a její nabídku přijali. Nakonec jsme byli upřímně rádi, že jsme měli někoho místního s sebou, neboť obyvatelé komunikují výhradně v rodném jazyce. Anglicky se nedomluvíte dokonce ani v pětihvězdičkovém hotelu, kde jsme se ubytovali. Ten nebyl nejlevnější, protože prakticky všechny hotely pro cizince jsou v Chengdu pětihvězdičkové a jiné se ani nenabízejí.

Chyba v systému

Docela dobrodružná situace vznikla při placení. Měli jsme v úmyslu platit kartou, ale to není zcela bez rizika. Např. mezinárodní kartu Visa Electron v Číně znají, ale v hotelu ji vzít nemohli. Karta byla sice v pořádku, ale vyskytla se chyba v systému. Chyba v systému bohužel trvala celý náš pobyt. Ještě že stále existují hotové peníze. V bance můžete směnit dolary, eura či libry, ale asi vás to bude stát trochu nervů a času. Bez tlumočnice bychom stáli za bankovní přepážkou jistě dodnes, ale i tak to zabralo dvě hodiny. Existují tu totiž jistá omezení. Banky jsou kupříkladu o víkendu otevřené, ale lze v nich směnit jen dolary. Jinou měnu o víkendu neberou. Taktéž u sebe musíte mít platný pas, jinak máte smůlu. O řádně vyplněném formuláři ani nemluvě. A také musíte doufat, že obsluhující úřednice bude mít povolení ten den měnit valuty, protože jinak se také se zlou potážete.

Barbarská doprava

Naše průvodkyně Yuan na několik dní najala automobil i s řidičem, protože na delší cesty za město se už taxislužba nevyplatí. Naopak taxíky ve městě patří mezi levné, a tudíž maximálně vytížené dopravní prostředky. Jízda v rámci centra přijde na pár korun. Ještě levnější je samozřejmě bryčka na lidský pohon. Obdivovali jsme zejména útlé ženy, cyklistky, které utáhnou plně naloženou bryčku o váze mnohdy třikrát převyšující jejich hmotnost. Protože se nám to ale zdálo příliš barbarské, odmítli jsme tento způsob přepravy a buď jezdili taxíky, nebo chodili pěšky. Možná právě kvůli husté dopravě, předimenzované o sto procent, a kvůli obrovskému znečištění, bylo město neustále zahaleno do smogového oparu.

Jiný kraj, jiný mrav

Do Číny jsme přijeli snad v tu nejnevhodnější dobu - v období čtyřicetistupňových teplot a obrovské vlhkosti. Vyjdete-li z klimatizovaného hotelu ven na ulici, zalapáte po dechu a začnete se koupat ve vlastním potu. Místní ženy se okamžitě při prvních náznacích slunečních paprsků schovávají pod deštníky, neboť podle čínských zvyklostí jsou nejkrásnější ty neopálené. Zatímco mnohé Evropanky touží po dobronzova osmahlé kůži a kvůli tomu mučí svá těla v soláriích a nebo vystavují svá těla přímému přírodnímu slunci, aby ztmavla rychleji, čínské ženy uznávají pleť bílou jako padlý sníh. Čím bělejší, tím lepší. Kožní lékaři tu tedy nemají tolik práce s prevencí či léčbou onemocnění kůže.

Hot Pot na závěr

Zcela určitě si nenechte ujít speciality místní kuchyně. My přijali pozvání na tradiční večeři – Hot Pot. Uprostřed stolu se vaří vývar z chilli papriček nebo z ryby, k tomu je servírována olejová omáčka s česnekem. Do směsi oleje a utřeného česneku pak podle libosti namáčíte různé delikatesy, které ale před tím povaříte ve vývaru. Na stůl se vám dostane zajisté na plátky nakrájený hovězí žaludek, játra, jícen, ale i bambusové výhonky, fazolové lusky, houby apod. Zatímco u nás je neslušné jídlo nedojíst, čínským zvykem je nechávatzbytky vždycky.