Benzínové vařiče v Africe

Není benzín jako benzín
I když se třeba Dragon fly v některých českých outdoorových obchodech prodává s tím, že spálí všechno kromě jačího tuku, má oficiálně v popisu práce povinnost, stejně jako model Whisperlite International, bezchybně fungovat na technický benzín, bezolovnatý benzín a petrolej. No jo, jenže výrobce má na mysli paliva, která se pod těmito názvy vyrábí v „západní civilizaci“ a ne to, co se většinou prodává v Africe u „benzínky“, kde se paliva nalévají do nádrží pomocí trychtýře přímo ze žlutých plastových kanystrů. Zjistili jsme, že benzín, více či méně olovnatý, dostupný v Mozambiku, Tanzánii, Keni, a obzvláště olovnatě chutný v Etiopii, naše plotny strávit nedokáží.

Zkuste petrolej, ale buďte trpěliví
Vyměnili jsme tedy menší trysku za větší a zakoupili v hokynářském krámku petrolej, který nám z nějakého vápnem poprášeného kbelíku šidivě odměřili skleněnou láhví od Coca Coly. Domorodý kerosín (petrolej) je jediné dostupné palivo, na které se dá ve východní Africe jakž takž vařit. Kvalita je velmi proměnlivá. Někdy se podaří uvařit čtyři ešusy, než se tryska zanese, jindy jen půl ešusu. O čistém modrém plameni jsme si tak nechali zdát a byli rádi, když jsme uvařily dva litry vody za čtvrt hodiny. Spotřeba petroleje nebyla nijak hrozivá, jak jsme se obávali. Do 3 000 m.n.m. jsme si vystačili s 0,75 l petroleje ve třech lidech asi tři dny s tím, že jsme vařili tři jídla denně a k tomu 4 – 6 l čaje.

Výrobcovy vtipné rady
Nevěřte tomu, že je možné ucpanou trysku vyčistit pouhým zatřepáním vařiče. Nikdy, ani na cestách mimo Afriku, se nám to nepovedlo. V lepším případě pomůže opakované silné mrštění vařiče, který držíte za přívodní hadičku, proti něčemu pevnému jako je třeba špička trekovky nebo pařez. V tom horším nezbývá než vymontovat trysku, ručně ji jehličkou vyčistit a zkusit štěstí znovu. Pozor, pokud trysku čistíte hned poté, co jste ji vymontovali z právě používaného vařiče, překvapivě bývá velice horká! A navíc, pokud ji čistíte po každém použití, jednou musí dojít k tomu, že se jehlička zlomí. Nic se ale neděje, pomůže ostrá jehla na šití nebo obyčejný spínací špendlík. Pro důkladné čistění útrob vařiče je dle rad výrobce třeba přiloženým klíčem vytáhnout ocelové lanko z přívodní hadičky a tu proudem paliva propláchnout. Ani to se nám nikdy nepodařilo. Dokonce lanko nešlo ven ani kombinačkami, tak nevím, kde nastala chyba. Další problém u petroleje je zapalování.“Speciální zápalný knot ze skelných vláken, který lze vždy bezproblémově zapálit“, je zřejmě na africký petrolej krátký a než palivo v předehřívací mističce chytí, chvíli to trvá. Pokud se ho snažíte zapálit obyčejným zapalovačem, většinou se vám roztaví nějaká jeho část přímo v ruce. Naopak pomáhá vhodit zapálenou sirku přímo do předehřívací misky (u Dragon fly).

Letiště - největší nepřítel vařiče
Snad ještě větší hrozbou než nefunkčnost vařiče je zabavení palivové láhve na letišti. Při přestupu v Curychu jsme byli nuceni z jednoho batohu vyjmout po rentgenovém vyšetření zavazadel prázdnou láhev na palivo jen proto, že po otevření zapáchala. Zápach je prý velmi nebezpečný. Slíbili nám, že si ji můžeme do měsíce vyzvednout, až poletíme zpátky. Naštěstí v druhém batohu jsme měli ještě dvě láhve náhradní a ty nikomu nevadily. Jedna z nich byla dokonce plná benzínu! Nová palivová láhev se v Africe shání velmi těžko a pokud vám jí někde náhodou objednají, budete si na ni muset pár týdnů počkat.

Domorodé řešení
Alternativou jsou například v Etiopii místní „outdoorové“ petrolejové vařiče. Nejsou o moc těžší než MSR Dragon fly, fungují na jednoduchém, spolehlivém mechanismu, jsou relativně levné (asi 200 – 300 Kč) a k našemu překvapení i přiměřeně rychlé. Kromě ohromné spotřeby petroleje mají ještě jednu maličkou vadu na kráse. Jsou tak obrovské, že s přehledem vyplní pětadvacetilitrový batůžek. Ale pořád jsou asi lepší alternativou než spoléhat se na ohníček, protože dříví abyste v některých částech východní Afriky hledali lupou.