Batoh Treksport Patagonia

Co se může pokazit, se pokazí

Začněme tím dobrým - batoh má výbornou zádovou konstrukci, která díky velkému množství nastavovací prvků dokonale splyne s nositelem a dá se snadno a rychle přizpůsobit různě velké zátěži (a rozebrat v případě nutnosti opravy). Jednoduchý střih bez přídavných kapes a dalších detailů s horním plněním sice na každého nemusí působit lákavě, ale velmi přispívá ke spolehlivosti a pevnosti, a nikdy jsem v podstatě nic nepostrádal. Na uložení menších věcí stačí víko, na špinavé ponožky (či cokoliv jen chcete) je obzvláště vhodná kapsa v jeho vnitřní části. Spodní oddělitelná část hlavní komory je tak akorát na větší ze spacáků, které naše outdoorová dvojice nosí, s menším spacákem se tam vejde i oblečení, což nechává v horní komoře nevídaný prostor na jídlo. I se spodní komorou plnou spacáku však Patagonie pobere jídlo na 14 dní a docela dobře vydrží vzniklou celkovou hmotnost lehce přesahující její konstrukční limit 35 kg.
Jak jsem ale již předeslal, provoz batohu se neobešel bez problémů. Nejvážnější havárií bylo bezesporu prasknutí plastového prvku, který nahoře spojuje nosné kovové tyče zádového systému. Bez něj se batoh deformuje a snižuje se jeho nosnost. V prodejně Holan Sport sice deklarovali ochotu zajistit opravu, ovšem batoh nepřijali pro "velké znečistění" - to ovšem z Cordury batohu nejde běžnými prostředky odstranit (jde například o vazelínu, která se tam nalepila při nešťastném uložení za kabinou kamionu...) a tak jsem se uchýlil k opravě v akci Z. V nosníku jsme provrtali vrtačkou dva otvory a skrz ně k sobě sešroubovali dva ploché kusy železa. Tento systém sice zvýšil zátěž o čtvrt kila, drží však zcela neomylně. Zmiňované kovové nosníky se již vůči původnímu tvaru poněkud ohnuly. Zatím to na funkci batohu nemá podstatný vliv, ale funguje zde pozitivní zpětná vazba - čím ohnutější jsou, tím větší moment síly na ně působí, a tak zde může být zárodek celkové zhouby mají Patagonie.
Nejvýraznějším problémem batohu jsou však popruhy. Postupně prasklo několik popruhů držících kovové nosníky (fakticky byly právě těmito nosníky přeřezány). Na první pohled to příliš nevadí, jejichž přítomnost je však pro dlouhodobou funkci nosného systému nezbytná. Uživatelsky nejnepříjemnější bylo odpárání jednoho ze spodních vnějších popruhů, za nímž nosím obvykle stan, aby byla zátěž symetrická. Patrně v souvislosti s prasknutím horního nosníku se také oddělil jeden z popruhů držících víko, to ale příliš nevadí. Smutný osud (tedy výměna) v brzké době čeká i jeden z dvojice hlavních rameních popruhů, který se postupně rozdírá o příliš ostré hrany bederního pásu. Ještě kratší život měl popruh prsní i s roztomilou oranžovou píšťalkou - byl k ramennímu popruhu připevněn systémem, k jehož rozebrání není podmínkou žádná operace provléknutí, a tak jednoho dne nepozorovaně upadl a ztratil se. Samostatnou kapitolou je materiál stěn batohu. Intenzivní ripstopová úprava je účinná, a tak dodnes netrpí žádnou podstatnou dírou. Avšak původní vnitřní zátěr, snažící se budit dojem nepromokavosti, je patrně jistým způsobem boje výrobce s větrnými mlýny, protože po několika přebaleních batohu ho byla podstatná část pryč a v podstatě nikdy nešlo o žádné voděodolnosti mluvit, s výjimkou opravdu lehkého deštíčku.
Na celém batohu jsou pouze tři zipy, z nich dva se dvěma jezdci. Víko a oddělení komor fungují bezvadně, u vnějšího vstupu do spodní komory se do jednoho z jezdců dostala nějaká látka a nijak se mi ji nepodařilo vypudit ven, avšak zavírání z jedné strany je u zipu používaného jen dvakrát denně postačující. Všechny zipy jsou velké s vysloveně masivními jezdci, což zřejmě přispívá k jejich spolehlivosti, i k pohodlí při užívání, ale nejspíš to i pomohlo ve zmiňovaném zadření jednoho z nich. Chytře je řešen horní vstup do hlavní komory batohu, který se stahuje dvěma gumičkami s jednoduchým mechanismem, který nikdy neměl žádný problém a umožňuje širokou regulaci objemu batohu. Stejně tak všechny plastové přezky bezchybně pracují i hluboko pod bodem mrazu.
I přes řadu problémů a čtvrt kilo železa navíc, je Patagonie již třetím rokem mým věrným přítelem na cestách. Vzhledem k příznivé pořizovací ceně okolo 2500 korun a značnému komfortu nošení ji mohu doporučit každému, kdo je ochoten se občas věnovat menšímu kutilství při opravě pravděpodobných závad.

Tento příspěvek hraje o ceny firmy ACRON dalšího. kola soutěže TESTOVNY