Maďarská step zvaná Hortobágy

Národní park Hortobágy

Do parku se většinou chodí oficiálním vstupem představovaným malou budkou u prašné cesty, kde se platí vstupné ve výši přibližně 40 korun. Nicméně je vcelku zbytečné tímto místem chodit, protože do parku můžeme vstoupit kdekoliv jinde, žádné oplocení ani strážní  tu nejsou. S někým, kdo by v pusztě případně vstupenky kontroloval, jsem se během svých tří návštěv Hortobágye nikdy nesetkal.
Dominantou a symbolem Hortobágye jsou specifické vyvažovací studně sloužící jako jediný zdroj vody pro pasoucí se stáda maďarského šedého skotu, polodivokých koní či stád ovcí s půlmetrovými kornoutovitě zatočenými rohy. Při procházení pusztou se dá dostat do bezprostřední blízkosti stád šedého skotu, který je sice zvyklý na lidi, ale zároveň tito obrovští býci umí být při pocitu ohrožení nebezpeční. V oblasti vodních ploch žijí vzácné druhy vodního ptactva, včetně jeřábů, bílých volavek, lžičáků či kolpíků. V okolí vodních příkopů jsme byli překvapeni stádem v bahně se povalujících černých krav podobných vodním buvolům.

Doprava a nocleh

Puszta Hortobágy je dobře dostupná vlakem z Budapešti i jiných maďarských měst. Nejvýhodnější kombinací dopravní dostupnosti a tamní možnosti ubytování je přicestovat do Hortobágye z města Debrecen. Osada Hortobágy leží v samém srdci národního parku, ale zároveň je jeho exteritoriální součástí. Přenocovat a krosny nechat přes den odpočívat lze v místním kempu s názvem Pusztakemping. Nejzajímavější část národního parku si tak můžete projít pouze s malým batohem a večer si zpříjemnit posezením u maďarského piva či pouhým relaxováním v přírodním sirném bazénku. Kemp je totiž umístěný přímo u vrtu, ze kterého vyvěrá sedmdesátistupňová voda s obsahem síry.

Náročnost výletů

Trek pusztou je i s malým batohem nečekaně náročný, protože objekty na obzoru jsou ve skutečnosti dále než vypadají a prodírání se tvrdou trávou je ubíjející. Pohodlnou alternativou pěšímu treku k některé ze studní je koňský povoz i s doprovodem jezdců v tradičních pasteveckých úborech předvádějících umění jízdy na koních.
Drsňáci si mohou Hortobágy samozřejmě projít i tzv. „na těžko“. Nicméně trekking vyprahlou a dusnou pusztou prakticky bez možnosti doplnění pitné vody není ničím jiným než pouhým náročným přechodem. Člověk tak mine mnoho zajímavých věcí a zároveň mu uniká možnost načerpat ono zvláštní kouzlo nekonečných rovin.

Upřímná krajina

Nevíte, kdy se do této oblasti vypravit? Záleží na tom, v jakém stavu chcete pusztu vidět a zažít. Několikrát za sezonu se přímo v osadě Hortobágy konají slavnosti spojené s tradiční maďarskou kuchyní. Přímo před branami kempu je nepřeberné množství stánků nabízejících vše od ovčí vlny až po staré maďarské bankovky. Co se týče počasí, na jaře bývá velká část puszty podmáčená a plná bahna, jedná se však jediné období, kdy je svěží a rozkvetlá. V létě ve vyprahlé rovině převládá dusné, velmi teplé počasí. Na podzim zde často prší a v zimě rovinatou krajinou východního Maďarska vanou nepříjemné studené větry… Hortobágy vítá každého „na rovinu“.