Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Balkán na motorce

Srbská pomocná ruka

Milan Loucký / 7.05.2007

A průser je tady! Za Loznicou na cestě podél řeky Driny jsem přejížděl železniční přejezd. Za ním jsem přidal plyn, zrychlil, ale najednou se ozvala jakási rána, motorka se stala neovladatelnou a doslova jsem odskákal s motorkou do protisměru a zastavil se až před škarpou. Řidič jedoucí za mnou, když viděl, že prudce brzdím, to stočil do levého pruhu, jenže tam se stočila i moje mašina; minuli jsme se jen o vlásek. On ovšem do škarpy najel, ale naštěstí jen jedním kolem.

Nevím, co se přesně stalo, ale zřejmě mi vlétl do řetězovky kus nějakého železa či kámen, řetěz se přesmýkl a zapadl mezi zadní rozetu a vidlici. Tím se zadní kolo zaseklo a nemohlo se již dál točit. Když řidič (ten, co jel za mnou) viděl, co se mi to stalo, tak se vůbec nezlobil a ještě mi pomohl dotlačit motorku na blízké parkoviště.
Je to horší, než to na první pohled vypadá – na rozetě se totiž jeden zub přerazil a další zcela vychýlil, řetěz je na dvou místech zcela zkroucený. Krve by se ve mně nedořezal.
V hlavě mi nejdřív šrotuje, jak se to jen stalo, obviňuju se, zda jsem řetěz na poslední kontrole nezapomněl utáhnout, (ale nezapomněl, i když blbej jsem na to dost), zda mi tam nesklouzlo něco z motorky (ale nesklouzlo), zkrátka nevím.
Jak už jsem psal, jeden zub na rozetě se zlomil, ale druhý (sousední) se ohnul. To, že se druhý pouze ohnul, mi dává naději, že rozeta možná není z tak tvrdé oceli, jak jsem předpokládal a já ten ohlý zub zkouším rozehřát na benzinovém vařiči a pomocí velkých kamenů zbouchat do původní osy. Ale kdepak, jsem jen naivní pako. Mám sice pocit, že jsem s tím trochu pohnul, ale i kdyby, musel bych tam trčet tři dny. S řetězem je to trochu lepší, ale do jen trochu provozuschopného stavu ho vlastníma silama prostě nesrovnám.
Během té lopoty u mě zastavovali různí lidé. Nejdřív chlapík na Aprilii (Rallye Raid). No myslel jsem, že se koná zázrak, ale chlapík mě uzemnil, že v celém Srbsku žádný servis Aprilia nemá. Rád by pomohl, ale neví jak a navíc spěchá do Bosny. Další kluk byl Čechosrb, všiml si mě na parkingu už před třema hodinama a ted´ jede znovu okolo a já tam pořád trčím. Opět neví, jak by mi pomohl, navíc ve mně je ještě naděje, že si trochu pomůžu sám. Potřebuju mít motorku v jen trochu-jízdy-schopném stavu a nějak se „dobelhat“ do Loznice.
Další chlapík - místní rybář- rovněž neví, jak by pomohl, dává mi aspoň číslo na odtahovku. On nezná nikoho s malým náklaďáčkem ,a tak jdu do blízké vesničky žebrat o odtah do Loznice, nebo o telefon. Hned v prvním domě mám neuvěřitelné štěstí – nejdřív na mé volání nikdo nereaguje, ale pak mě (až na cestě) dobíhá kluk z onoho domu a dává mi strategickou informaci: ve vísce je „automechaničar“! No sakra, proč mi to místní dosud tajili?
Za chvíli jsem v dílničce u automechaničara –on, Dragan (viz úvodní foto) je vlatně autoelektričar - a začínám větřit naději –je zde svářečka, bruska, velké pákové kleště atd.! Mluvíme pomalu (já česky, on srbsky) a docela si rozumíme, vysvětluju, co bych potřeboval a zda mi pomůže. Hned po té už zdrhám pro motorku a tlačím ji, plně naloženou, do kopce asi 700 metrů k té dílně (no facha jak prase, pauzuju po každých třiceti-čtyřiceti metrech). Tam znovu odstrojuju zadní kolo a další věci. Myslel jsem, že si jen půjčím nářadí a opravím to sám, ale Dragan se synem okamžitě chápou, co mám v úmyslu, odhání mě od práce a já jen pozoruju, jak odbrušují z rozety špatné zuby a navařují nové, a jak se snaží pákovkama srovnat řetěz. To se nejdřív nedařilo, ale nakonec i ten se srovnal do uspokojivé polohy.
Kdo četl můj report z cesty po tureckém Kurdistánu z r. ´04, možná si vzpomene, že první velké problémy jsem měl právě s řetězovkou (a bohužel to nebude jediný podobný problém,ovšem to teď odbíhám do blízké budoucnosti). No a na tuhle cestu jsem si náhradní řetězovku také nebral, neboť ta moje byla naprosto v pořádku.
Blbě se vysvětluje, co se člověku v takových krizovkách honí hlavou – od beznaděje a zoufalství, po první zachycení naděje, a totální euforie po zdárném vyřešení problému. Kdo to nezažil, těžko si to umí – i přes značnou schopnost empatie- představit.
No ale můj problém není zdaleka vyřešený, rozeta už je naprosto funkční, ale řetěz musím v Loznici vyměnit.
Naučil jsem se pár srbských výrazů: řetěz-lanac, rozeta –lanačka, ozubení-ozubnica
Škoda, že jsem si to všechno nefotil, ale na takový voloviny není ani pomyšlení, ani čas.
Aspoň jsem si dodatečně vyfotil Dragana s jeho kamarádem v dílně.
O placení nechtěli ani slyšet, ale celá ta akce u nich trvala tři hodiny a já jim vnucuju aspoň 20 Euro.

1. Maďarská realita
2. Srbské trendy a manýry