Skalní lezení na Rabštejně

Lezecké možnosti

V oblast skalního lezení Rabštejn se nachází neuvěřitelných 180 lezeckých cest obtížnosti 3 až 6 UIAA (Union Internationale des Assocoations D´Alpinisme), ale najdou se zde i nějaké cesty za 7 a 8 a dokonce i za 9 a 10-, takže své vyžití zde najdou začínající lezci i zkušení borci. Ty nejlehčí cesty zvládne opravdu každý, loni sem zde viděl lozit tak 12letou začínající lezkyni a 20m cestu zvládla v bačkůrkách skoro s „prstem v nose“ . Skála je pevná, kompaktní a pro horolezce príjemně členitá. Chyty jsou většinou nakloněny příznivě a tvoří tzv. madla, ale na některých cestách jsou chyty obráceny právě opačně a lezení se tak stává morálově mnohem náročnějším. Lezení je zde rozmanité od stěnového lezení, přes lezení komínů a spár až po náročné lezení převisů. Všechny cest jsou jednodélkové ( na jednu délku lana což je cca. Do 40 m), většinou dobře djištěné borháky a kruhy. Jištení se dá samozřejmě doplnit o vlastní nádobíčko v podobě vklíněnců, frendů a smic. Oblast svými parametry je též vhodná pro pořádání tzv. horoškol ( akce horolezeckých oddílů, kde se učí a prověřují různé horolezecké dovednosti).

Zázemí

Poblíž samotných skal je louka a na ní stojí jako z pohádky vystřižená horská chata Rabštejn, která zajištuje poměrně široké zázemí návštěvníkům. Kromě stále populárnějšího skalního lezení jsou zde dobré podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, běžkování a houbaření. (Info o chatě: www.rabstejn.cz) Chata je nově zrekonstruovaná a poskytuje 33 ubytovacích míst. Obsluha v ní je až nadmíru skvělá, řekl bych, že až legendární. Ještě pře dvěma lety sem nebyla zavedená elektřina, a tak se svítilo plynovu lampou a vzduch do pivního sudu se pumpoval pomocí starobylé ruční pumpy, která je i nyní v hospůdce k vidění. Sám sem si pumpování do sudu vyzkoušel a byla to pěkná dřina. Kromě chaty je tu v horní části rozsáhlé louky povoleno stanovat či nocovat i bez stanu. Přímo před chatou je upravený pramen vody.

Skální útvary

Samotné skalní útvary se nacházejí asi 5 minut pěší chůze od louky, jsou tvořeny pevnou amfibolitickou břidlicí, poskytující ideální podmínky pro lezení. Oblast se dělí na 2 podoblasti - přední a zadní skály. Přední skály jsou blíže k louce a nachází se zde skalní věže Květinka, Náměstíčko atd. Dosahují výšky okolo 20 metrů. Zadní skály jsou kousek dále od louky a již pří příchodu k nim na první pohled zaujme štíhla skalní jehla Rigo vysoká cca 30 m. Do zadních skal vede též značená turistická cesta až na samý vrchol (803 m. n. m.) ke zřícenině hradu Rabštejn, pravda, že velmi nezřetelné. Tomu nerozumím (tam měla být čárka, ta zřícenina je velmi nezřetelná, v podstatě tam už nic není, ale asi bude lepší to dát do jedné věty: Do zadních skal vede též značená turistická cesta až na samý vrchol (803 m. n. m.) k velmi nezřetelné zřícenině hradu Rabštejn.) Ale výhled do jedné z nejvíce zalesněných krajin v ČR z vrcholku skal vše zcela nahrazuje. Nejkrásnější pohledy zde bývají při západu nebo východu slunce.

Nejznámejší cesty

V zadních skalách je bezesporu nejpopulárnějším objektem skalní útvar Rigo, na které vedou z přední strany 4 cesty obtížnosti 4 až 6 UIAA, a pak z jeho levé strany morálově náročná cesta Sbohem armádo, tuším, že 5-6 UIAA. V pravo od Riga se nacházejí hlavní masiv-Kouty, kde střídá jedna pěkná cesta druhou, například Z čech až na konec světa (4 UIAA) nebo Šemíkova (5 UIAA). Nachází se zde i nejtěžší cesta oblasti Výpadek rozumu (10- UIAA) V levé části zadních skal můžu například uvést cestu Schody do nebe (5- UIAA) na dolním hradebním bloku. Na předních skalách se obecně nacházejí kratší a lehčí cesty - na Květinku nebo na obě veže na Náměstíčku. Pod Náměstíčkem je také pěkná cesta Bivaková (5+ UIAA). V této oblasti si prostě z takového množství cest vybere každý tu svoji k uspokojení adrenalinových požadavků svého těla a mysli. Horolezecký průvodce k mání na: http://www.tomash.net/anahoru/.

Večerní zábava

Po celodenním lezení se většina lezců stahuje zpět na louku s tábořištěm a chatou, kde se dají pálit ohně a v hospůdce koupit osvěžující pivo nebo víno.Večer se probírá, co všechno se za uplynulý den stihlo polozit, co se podařilo a co naopak ne. Je to i místo setkání. Ten, kdo Rabštejn navštěvuje častěji a má pár přátel mezi horolezci, může si být 100% jistý, že zde na někoho známého natrefí. Zvláště oblíbená je tato oblast pro lezce z Ostravska, Opavska a střední moravy, což jsou stvoření většinou milá, přátelská a družná, takže skvělá zábava až do pozdních nočních hodin je zajištěna.

Lezení versus ochrana přírody

Oblast se nachází v CHKO Jeseníky, proto je zde na ochranu kladen velký důraz. Myslím, že se zde dokázal najít všemi akceptovatelný kompromis mezi ochranou přírody a využitím oblasti pro volnočasové aktivity. Část louky je se souhlasem ochranářů vymezena pro stanování horolezců a ti se na oplátku musejí k prřírodě chovat šetrně, odnášet si veškerý odpad s sebou, nedělat nepořádek a hluk, ohně pálit jen na stálých ohništích atd. Zatím je tento stav udržitelný, oblast se ale stává víc a víc populárnější a na louce už zdaleka netáboří jen horolezci. S přibývajícími lidmi se zvětšuje i šance, že se mezi nimi vyskytne několik lidí, kteří nebudou respektovat ochranu přírody, což by mohlo tuto lezeckou lokalitu vážně ohrozit. Paradoxně by se tak mohly podmínky pro horolezce zhoršit cizím zaviněním. Doufejme, že se tak nestane.

Doprava

Na sedlo Skřítek se dá pohodlně dostat autem nebo autobusem. Autem se dá dojet až téměř pod skály, ale vzhledem k tomu, že se oblast nachází v CHKO Jeseníky, je nutné si zakoupit povolení k vjezdu. To se dá pořídit v hájence v Bedřichově cca za 50 kč auto/den.