Práce v rybárně na Aljašce

Zamotaný přílet
Do rybárny na Aljašku jsem odlétal v polovině června roku 2003 jako účastník programu Work and Travel. Po příletu na letiště v Anchorage jsem se měl hned letecky přesunout do rybárny v Bristol Bay. U příslušné letecké společnosti však o rezervaci mé letenky nic nevěděli. Po několika neúspěšných telefonátech na zaměstnavatele mi zavolali na letiště z americké agentury Council, která zaštituje celý program Work and Travel ve Spojených Státech, že moje společnost pořádá hromadný odlet zaměstnanců z Anchorage v nejbližších několika dnech. Oznámili mi, že se mám ubytovat na jednom konkrétním hostelu a tam čekat, až mi zavolají bližší instrukce. Mohl jsem být povolán prakticky kdykoli. Nakonec se žádný hromadný odlet nekonal a já letěl sám za čtyři dny.

Čekání na práci
Po přivítání s manažerem rybárny se ukázalo, že mě nechali úmyslně čekat 4 dny v Anchorage, protože nebylo dost práce. Po podepsání pracovní smlouvy mi bylo řečeno, že druhý den projdu školením o bezpečnosti práce a začnu pracovat. Na proškolení, bez kterého se údajně nesmí pracovat, jsem čekal celý týden. Nakonec se žádné školení neuskutečnilo a k mému údivu jsem byl jednoho dne ráno o půl šesté na seznamu vybraných lidí na práci. Takto jsem musel chodit den co den číst tabuli, abych věděl, jestli vůbec budu pracovat a co mě čeká. Po pár dnech se provoz rozjel na plné obrátky a já jsem se dva měsíce téměř nezastavil.

Rybí průmysl
Rybí továrny jsou jak na pobřežích i na velkých lodích. Práce při zpracování ryb se v nich nijak zvlášť neodlišuje, srovnatelné jsou i finanční podmínky. Ryby ke zpracování se přijímají z malých rybářských lodí, které brouzdají vody zálivů, moří a oceánů. Ryby jsou skladovány v nákladním prostoru, kde po jisté době dojde k jejich úhynu udušením. Z těchto lodí jsou přečerpávány velkými vysavači. Nejčastěji lovenou rybou je losos, kterých se na Aljašce vyskytuje pět druhů. Sezóna jejich lovu je na rozdíl od ostatních mořských živočichů jen v letních měsících. Dále se ve značné míře loví halibuti, krabi a další. Lovení krabů je mnohými rybáři považováno za nejnebezpečnější práci na světě. Byla mi také nabízena s tím, že pokud je například muž přes palubu, tak se nezachraňuje. Vyskytuje se i řada vážných zranění. Za sezónu téměř vždy dojde k nějakému úmrtí, ale zájemců o tuto finančně velmi dobře ohodnocenou práci je stále dost. Za měsíc si lze vydělat až na deset tisíc dolarů. Pracuje se osmačtyřicet hodin bez odpočinku na mrazem a nehostinným počasím zmítané palubě.

Osazenstvo rybáren
V rybím průmyslu obecně pracují na pozici dělníků a vedoucích (supervisor) lidé z nejnižších vrstev společnosti. Jedná se jak o imigranty z nejrůznějších koutů světa, ale i o rodilé Američany. V letní sezoně se k nim přidávají studenti jak ze z USA, tak z východní a střední Evropy, Asie. Většina dělníků pokud vůbec má nějaké vzdělání, tak na nejnižší úrovni. V mnoha případech se lze setkat s úplnou negramotností.

V podepsané smlouvě jsou zakotvená určitá pravidla, ale to ještě neznamená, že se na ně můžete spolehnout. Například studenti, kteří pracují v rybárnách na J1-Visa, nesmějí pracovat na lodi. Nevztahuje se jim na tento druh práce pojistka. V jedné z rybáren jsem přesto ručně vykládal lodě. Když jsem se zmínil svému supervisorovi o tom, že nemám na tento druh práce pojistku, tak na mě vulgárně křičel, ať si okamžitě sbalím všechny své věci a ihned vypadnu pryč. Po určité chvíli se věci urovnaly, ale jen za tu cenu, že jsem šel a ty lodě vykládal. Také mě zklamalo, že tu nejhorší a nejtěžší práci si vysloužíte právě tím, že jste schopen těžce pracovat a bez jakýchkoli výmluv. Ale pokud jste oblíbenec supervisora, dostanete práci o mnoho méně náročnější fyzicky a přitom hodinově stejně ohodnocenou. Hodinová mzda je pro všechny stejná, proto někdy bývá o určitou práci doslova boj. Z toho také vyplývají mnohé problémy ve vztazích mezi zaměstnanci, kteří si buď závidí druh pracovní činnosti, nebo přesčasy, kterými si lze nejvíce přivydělat. A vzhledem k tomu, že s vámi pracují lidé různého typu, je rozumné si patřičně střežit své soukromé věci. Vyřešení krádeží a podobných nepříjemností je takřka nemožné.

Pracovní prostředí
Haly rybáren jsou značně neútulné a nehostinné. Převládá chlad, značný zápach, hluk, nepořádek a špína. Pracovní doba záleží na množství vylovených ryb. Ve špičce sezony, která trvá většinou dva až tři týdny, může být provoz závodu čtyřiadvacet hodin denně. Délka směny neklesá pod šestnáct hodin denně, ale zažil jsem i týden, kdy jsem pracoval pětkrát osmnáct hodin po sobě a další dva dny devatenáct a dvacet hodin. Kvalita stravy a ubytování se různí v závislosti na zaměstnavateli. Někde je strava velmi komfortní, lze si vybírat z mnoha druhů jídel. Jinde vám podávají pouze rýži a vařenou kukuřici. Po celý den se pije instantní káva, jako ostatně všude na Alajšce, ale najde se i černý čaj či sladká limonáda. Bydlí se ve dvou i vícelůžkových pokojích v tzv. bunkhousech, ale i ve stanech. Záleží na konkrétní rybárně, zda a kolik případně platíte za stravu a ubytování. Praxe bývá velmi často taková, že vám strhávají smluvní částku z výplaty. Účtují si až patnáct dolarů denně. Mimo sezónu se vám může v některých rybárnách stát, že si nevyděláte ani na jídlo a ubytování. Já jsem měl ve smlouvě s jednou z rybáren zakotveno, že pokud dodržím veškeré ujednané podmínky dle smlouvy, budou mi náklady na stravu a ubytování vráceny.

Jednotlivé pozice
V konzervárně se strojově zpracovávají mnohdy už i značně zapáchající ryby horších jakostí. Dělníci pouze ryby kontrolují, odřezávají zbytky ploutví, zbavují maso blan a krve a z vnitřností vybírají jikry. Dohlížejí také při plnění a kontrole konzerv, špatně naplněné či poškozené se vyřazují. Nejnáročnější je ruční zpracování ryb nejvyšších kvalit, které se celé, zbavené hlav, vnitřností a krve, nakonec zmrazují, v balírně ukládají do krabic a odesílají. Jde o nejšpinavější a nejhrubší práci v rybárně. Posledním velkým stanovištěm je sekce, v níž se zpracovávají jikry, z nichž se většinou vaří kaviár. Venkovní práce zahrnuje vykládání lodí a třídění ryb na jakosti.

Náročnost
Fyzická náročnost práce je dána již délkou pracovní doby a pozici, na které se nacházíte Při vykládání lodí neustále zvedáte pětadvacetikilové kbelíky či bedny plné jiker určených ke zpracování. Při trhání střev, rozřezávání ryb či jakékoli jiné činnosti vám projde rukama patnáct až třicet ryb za minutu. Někdy jsou ryby zaledovány a pak vám mrznou ruce i několik hodin. Téměř každý má větší či menší problémy s bolestmi rukou. Nejvíce trpí prsty, zápěstí a šlachy na předloktích. Moje ruce věděli o práci v rybárně ještě půl roku po jejím skončení. V samotné rybárně jsem bolestí někdy nemohl ani spát, ráno jsem měl problémy s oblékáním či hygienou, neudržel jsem příbor. Ale jako sezónní dělník nikoho moc nezajímáte. Když si například trvale poškodíte zdraví, zaměstnavateli je to v podstatě jedno, příští rok bude mít čerstvé brigádníky. Většina dělníků je nucena užívat prášky proti bolestem, pokud chtějí sezónu dokončit. Během mého cestování po Aljašce mi bylo potvrzeno, že toto chování a tato neprofesionalita se objevuje pouze při sezónních pracích.

Finanční ohodnocení
Předejděte problémům s vyplácením mezd a zapisujte si počet odpracovaných hodin. Obvyklá mzda se rovná mzdě minimální, která je na Aljašce vyšší než v ostatních státech USA a činí 7,15 dolarů za hodinu a 10,75 dolarů za přesčasovou hodinu. Konečný výdělek závisí na sezóně - počtu nalovených ryb. Odvíjí se od celé americké ekonomiky, rybáři tvrdí, že ryb je dostatek. Ale pokud skončí sezóna v jedné rybárně, neznamená to konec pro všechny rybárny. S již vydělanými penězi v kapse jsem se na cestách po Aljašce dostal i do Valdezu, kde byly rybárny stále v plném provozu. I když jsme se zařekl, že už budu jen cestovat, zeptal jsem se, zda nepotřebují někoho na práci. Nabídli mi 10 dolarů za hodinu, 15 dolarů za přesčasy.

Proč jet nejet
Mým primárním důvodem navštívit zemi zlatokopů nebyly tedy peníze, ale poznání Alajšky v jejích nejrůznějších podobách. Byl jsem připraven na extrémně náročnou práci i značně nehostinné prostředí. Zaskočilo mě mnohdy velmi nekorektní chování zaměstnavatele a supervisorů. Na druhé straně jsem byl velmi příjemně překvapen pohostinností a laskavostí tamních občanů.

Zda bych jel do rybárny znovu? Záleželo by na podmínkách a pozici, které bych si domluvil se zaměstnavatelem, ale spíše bych už tento druh práce nevyhledával. Nejen pro jeho značnou náročnost, ale i proto, že není pravda, že v rybárnách se vydělává nejvíce. Sice se odpracuje mnoho dobře placených přesčasových hodin, ale přesčasy jsou povoleny na celé Aljašce, i v jiných zaměstnáních, na rozdíl od ostatních států USA. A nezapomeňte, že zdraví by mělo zůstávat stále na prvním místě. Před nástupem do rybárny doporučuji přípravu na extrémně fyzicky a mnohdy i psychicky náročnou práci. Třeba posilováním. Určitě se to vyplatí.