Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Cesta po Asii

Pozdrav z Číny aneb Ni Hao

Lenka Prokopová, / 16.10.2008

Čína je velká rozmanitá země, plná protikladů, a za tři týdny je možné poznat jen její zlomek. Ale i to stačí! Naši cestu jsme začali v Pekingu, který se nám velmi líbil. Kvůli olympiádě se samozřejmě pořádně vyšvihnul, město působilo čistě a přehledně. V Pekingu jsou krásné parky – ty jsou ostatně krásné v celé Číně, architektura a nápaditost některých parků je opravdu fascinující – no prostě město, kde si dovedu představit žít.

Peking – jeho sláva a smog

Ovšem vše má i svou odvrácenou tvář, v Pekingu žije přes 10 miliónů obyvatel a chudí bydlí ve slumech, které vláda před olympiádou buď vystěhovala nebo před ně postavila betonové zdi, takže nic není vidět a vše působí ideálním dojmem. Nebo třeba neustálá šeď, která se drží nad městem a která není mlha, ale smog. Bohužel s touto šedí se setkáváme ve většině velkých čínských měst. V Pekingu ještě doznívaly kontroly, které byly zavedeny kvůli olympiádě, takže v metru, na autobusových či vlakových nádražích a na centrálním náměstí jsme museli podrobit svá zavazadla kontrole podobně jako na letištích. Tyto kontroly jsou běžné na autobusových či vlakových nádražích po celé Číně, dokonce i v úschovně zavazadel – Lence nedovolili mít v baťohu ani sprej na komáry. Velmi moderní a velmi přehledné je pekingské metro, to mě opravdu oslovilo. Vše psáno latinkou, perfektně přehledné, ve vagónů vždy bliká na tabuli stanice, která následuje a vše je zároveň i v angličtině hlášeno. Takové metro nemá žádná evropská metropole, klobouk dolů Číno!

Proti Mongolovi zeď

Navštívili jsme i slavnou Velkou čínskou zeď, která patří mezi velké čínské atrakce a čekala jsem to tedy velmi turistické, ale ve skutečnosti tu turistů zas tolik nebylo a dvouhodinové šplhání po schodech nahoru a dolů se nám velmi líbilo. Navštívili jsme jen nejznámější a zrekonstruovaný úsek zdi, protože bylo nejjednodušší se tam dostat, ale zklamaná jsem rozhodně nebyla. Zeď celkem čítá na 6000 km a byla postavena z důvodů ochrany země před útočnými nájezdy Mongolů, kteří drancovali úspěšně celou Asii i Rusko a dostali se až k Moravě. Naštěstí platilo pravidlo, že v případě úmrtí vládnoucího mongolského panovníka se musejí všichni Mongolové okamžitě vrátit do vlasti, a tím bylo uchráněno několik zemí před drancováním.

Posmrtná armáda

Z Pekingu jsme pokračovali do města Lanzhou v provincii Gansu. Chtěli jsme navštívit tibetské městečko, ale bohužel nás tam nepustili kvůli zemětřesení, a tak jsem navštívili jiná zajímavá místa v této provinci. Odtud jsme pak pokračovali do města Xian, kde se nachází slavná terakotová armáda, objevená v 80. letech 20. století. Tuto armádu si nechal vládce vybudovat společně s hrobkou, protože věřil v posmrtný život a chtěl mít i po smrti ochranu. Armáda 2000 vojáků (celkem jich bylo asi 6000) je impozantní, škoda jen, že je to vše v jakémsi hangáru a celé místo působí velmi turisticky, bere tomuto místu autenticitu.

Specifika čínského vlaku

Vzdálenosti v Číně jsou opravdu velké, většina našich přejezdů je nejméně 4hodinových,často ale jedeme i celou noc, a to někdy vsedě, protože lehátka se na některých úsecích prostě neprodávají. Čínské vlaky žijí svým specifickým životem, děje se tam téměř všechno, co si umíte představit. Mezi čínské speciality patří plivání na zem (zejména starší generace, mladší už je vychovávána jinak). Například vlakem prochází dáma kolem čtyřiceti let, slušně oblečená s vozíkem a nabízí různé pochutiny, a cestou si občas jen tak odplivne na zem, a to za doprovodu pořádného chrchlání. Co se týče prostoru ve vlaku – pro nás s výškou kolem 180 cm je nedostačující, vyzkoušela jsem už asi deset sedoleho poloh, ale zatím žádná ideální. Většinou přespáváme u „couchsurferu“, ale o tom až někdy jindy, kteří nám jsou velmi nápomocni a dávají nám možnost nahlédnout pod pokličku jejich života.

Rukama–nohama maluj!

Kapitola sama pro sebe je dorozumívání. Čím méně turistickou oblastí projíždíme, tím méně lidí hovoří anglicky, a to jsme pak nuceni používat slovníky, ruce, nohy, malujeme, píšeme, no prostě všechno. Dost často dochází k tomu, že ukážeme něco ve slovníku v čínštině a oni si myslí, že čínsky rozumíme a začnou nám odpovídat či psát věty v čínštině, což je nám na nic, takže se usmíváme a odpovídáme česky. Samozřejmě jsme tu stále za velké exoty, takže velmi často se s námi chce někdo vyfotit či jen si anglicky popovídat. Někteří Číňané mluví velmi dobře, ale porozumění je pro ně obtížné – pletou si totiž třeba slovo „minute“ a „milion“. Nejhorší jsou slova work či walk či with, takže opakujeme, opakujeme, zjednodušujeme, až mluvíme jako úplní hotentoti, a když konečně získáme, co chceme, tak nám to přijde jako velké vítězství.
Jinak jsou Číňané velmi nápomocní a ochotní, dost často nás doprovodí na námi hledaná místa či s námi jedou na výlet a dělají nám tak tlumočníky. Vždy se okolo nás vytvoří skupinka až 10 lidí a všichni radí, jak těm Evropanům pomoct.

Číňané jsou koumáci

Čína mě velmi překvapila. Čekala jsem ji v mnoha ohledech více zaostalou, než tomu ve skutečnosti je. Číně opravdu patří budoucnost. Mládež prahne po kontaktu s cizincem, studují angličtinu, francouzštinu, prostě se snaží a jdou kupředu. Číňané jsou také koumáci – mezi fascinující záležitosti patřila krabička, ve které bylo jídlo. Rozbalili se nějaké sáčky, krabička se zavřela (byla z papíru) a po chvíli se z ní začalo kouřit, doutnat a po několika minutách byl oběd hotov, nic k tomu nepotřebujete, jen tu krabičku.

Musím končit momentálně jsme u někoho doma, kdo nám dál k dispozici i-net. Resp. je to jakési kadeřnictví, masáže a domov dohromady, teď za mnou probíhá peeling obličeje a na zemi si hrajou děti...

2. Cesta rušnou Kambodžou
3. Perla klidného Laosu

Čínská kuchyně
Čínské zákazy a náhody
Vyjednávání s čínskou policií
Buddhové a pandy v čínském Chengdu

Cesta po Asii

Přečteno 1533x